Pavel Kosatík o Československu. Druhý národ selhal, nebo selhal společný stát?

/ /
Pavel Kosatík
Pavel Kosatík

Debata o vzniku, krizi a zániku Československa. Jak rozdílně svou existenci ve společném státě Češi a Slováci vnímali? Proč se těžko dalo zabránit rozpadu Rakousko-Uherska a v čem se mýlí příznivci monarchie, když vznik Československa kritizují?

Pavel Kosatík o Československu

Podívejte se na besedu se scénáristou, spisovatelem a historikem   Pavlem Kosatíkem, kterou letos v létě zaznamenali naši kolegové z Institutu Paměti národa v Brně. Volně navázala na Kosatíkovo turné po Slovensku, kde představil svou nejnovější knihu „Slovenské století.“ V debatě s publikem v Brně došlo i na některé méně známé postřehy, nad kterými bychom se měli zamyslet.

Jak rozdílné byly startovní čáry Čechů a Slováků v roce 1918, kdy se zrodil jejich společný stát? Jak v něm svou existenci oba národy prožívaly? Proč v očích Čechů Slováci postupně selhali a v očích Slováků selhal zase československý stát?  Do jaké míry bylo možné Slovákům vyčítat jejich volbu „samostatného“ státu po roce 1938?  

Nepodceňujeme sílu osobností, které se na vzniku a vládnutí ve společném státě podílely, jako byli Milan Rastislav Štefánik nebo Milan Hodža? Oba státy a národy mají spolu dnes velmi dobré vztahy, ale navzdory tomu – není v nich i kus lhostejnosti? A nebylo největší příčinou rozpadu Československa to, že jsme nebyli strukturovaná společnost? A co si pod tím termínem představit?