Proč je tak obtížná debata o stejnopohlavních svazcích a kam může vést? Jak probíhá v parlamentu a jak v církvích? A jak se nepomlátit v kulturních válkách? Hosté podcastu Dobrovský & Šídlo – faráři Českobratrské církve evangelické Karel Müller a Jakub Helebrant.
➯Kdy a kde se koná živé natáčení podcastu? Přijďte se podívat!
Dořekne to dneska...? Poslechněte si!
Registrované partnerství bylo v Česku uzákoněno v roce 2006 a po dalších sedmnácti letech se sněmovna poměrně nedávno dostala k debatě o uzákonění manželství pro všechny. Ale toto téma rezonovalo nejen v politice, ale i v Církvi českobratrské evangelické (ČCE). Ta nedávno umožnila žehnat stejnopohlavním svazkům. Cesta k tomu byla dlouhá skoro čtvrt století, kdy se synod ČCE poprvé touto otázkou zabýval.
„Dlouho to bylo ve vakuu, ani zakázané, ani povolené,“ dodává farář ČCE Jakub Helebrant. „Neexistovala liturgie, to znamená, že si na to museli faráři a farářky vytvořit příslušný slovník sami.“
V roce 2006 pak spolek evangelických kazatelů vyjádřil podporu registrovanému partnerství. Což se stalo téhož roku, kdy Poslanecká sněmovna nejtěsnější možnou většinou přehlasovala prezidentské veto. Tehdejší hlasování v parlamentu připomíná Jindřich Šídlo:
„Poprvé se o registrovaném partnerství jednalo v roce 1997 a pak to čtyřikrát při volném hlasování neprošlo. Až v roce 2006 to porušil Jiří Paroubek, který řekl svým poslancům, že registrované partnerství prostě bude. Protože si od toho sliboval nějaký přeliv hlasů k ČSSD. A díky tomu to prošlo.“
V květnu letošního roku pak synod ČCE dospěl k rozhodnutí, že duchovní této církve mohou (ale nemusejí) žehnat i stejnopohlavním párům. Tato církev byla mimochodem už druhá, první byla Starokatolická církev loni v říjnu.
„Nejsme vydělené ghetto, snažíme se mít dveře otevřené a prostupné. Na druhou stranu ‚bourat řád‘ je trochu v naší tradici,“ dodává s nadsázkou farář Karel Müller. Připomenul tak jeden z důležitých aspektů celé věci, o kterém se moc nemluví:
„Ve všech zemích, kde se stejnopohlavní manželství uzákoní, pak rapidně klesá sebevražednost u lidí, kteří jsou z nějaké minoritní sexuální orientace. Strašně to pomůže společenské náladě, že jsou ti lidé přijati. Je to důležité i v téhle rovině, kromě té roviny politické a duchovní.“
„Společnost se dramaticky mění, před očima probíhá totální změna toho, co člověk dělá a jak vypadá svět,“ říká Jan Dobrovský. U vás v církevním synodu ten dialog nějak probíhal, a teď možná teprve začne v širším měřítku. Třeba kvůli tomu vznikne časem i nějaká nová církev, která se odštěpí. Ale nemůžeme si tu vytvořit novou společnost v tom smyslu, že ji oddělíme a bude prostě někde jinde. Já jsem v tomhle ohledu proti revoluci, protože ta vždycky dovede nějaké lidi do zoufalství. Zatlačíte je do kouta a donutíte je, aby bojovali o holé mentální přežití.“
„Věc má dvě strany mince. A kulturní válka může spoustě lidí zničit život. Takže se celá záležitost váží na lékárnických vahách a revoluční metody v tom mohou způsobit masakr. Měl by to být kulturní dialog, který můžeme vést proto, že lidská práva jsou základní hodnotou naší demokracie. A že je na nich postavena humanistická společnost.“
Jindřich Šídlo k tomá dodává: „Není nutné a nechceme, aby tahle témata, která jsou citlivá a která s sebou nesou emoce, úplně rozsekala jak společnost, tak koneckonců i církev. Vy teď máte ve vaší církvi na své straně 78 procent hlasujících v synodu, což je docela velká převaha. A pak tam máte menšinu lidí, kteří – a to mě na těch debatách štve vždycky nejvíc – nemusejí být a pravděpodobně nejsou homofobní a ti lidé si nemyslí, že gayové a lesby jsou méněcenní lidé. A jakkoliv je mi odporný výrok poslance Krále z ODS o „teplárnách“, tak bych chtěl říct poslanci Exnerovi ze STAN: ne každý, kdo nesouhlasí s manželstvím pro všechny, je Ruskem řízený gauner. Není. A když v debatě budeme používat tyhle nálepky, nepohneme se vůbec nikam.“
S tím souhlasí i Jan Dobrovský: „Pro mě téma slušnosti spočívá v tom, že si umíme naslouchat a že si na první dobrou nenadáváme do nepřátel a lumpů. Protože pocit ohrožení toho druhého je taky jeho svobodou.“
Projde zákon o stejnopohlavním manželství sněmovnou ještě v tomto volebním období? Proč se o něm vedou dlouhé debaty v zemi, která je v zásadě ateistická? A pokud zákon bude přijat, proč tato otázka po několika týdnech už nebude vůbec nikoho zajímat?
Poslechněte si 61. díl Podcastu Dobrovský & Šídlo, který jsme natočili s Pastoral Brothers při příležitosti Noci kostelů.