Druhou část živého natáčení podcastu Paměti národa v jsme věnovali letitému problému české politiky: nedostatku odvahy. „Balíčkům“, které nikdo není schopen doručit. A otázce, proč politika není schopná stanovit priority a často vypadá jako ochotnické divadlo.
„Proč už zase máme v téhle zemi blbou náladu?“ Úvodní otázka Jindřicha Šídla vykopla téma druhé části vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo v klubu La Fabrika 29. srpna tohoto roku. Jeden z dílů tohoto podcastu se svého času jmenoval „Vláda národního zklamání?“ Za poslední rok to vypadá, že se v tomto směru spíš posílily obavy než naděje.
Pokud jde o praktickou politiku: když se například vysloví slovo „balíček“, jako by tu dodnes strašil přízrak druhé poloviny 90. let, kdy se tento pojem ústy Václava Klause poprvé objevil na veřejnosti. Dnešní situace je pochopitelně jiná už jen proto, že daný „balíček“ se jaksi nedaří zabalit, natož doručit. To je varující skutečnost. Jan Dobrovský komentuje situaci s vládními pokusy o reformu: „Když tomu říkáš ,balíček‘, tak nejenom že si nevíš rady s tou situací, ale nevíš ani, jak ji pojmenovat.“
O praktickém provedení nemluvě – k tomu dodává Jindřich Šídlo:
„V květnu uděláš tříhodinovou tiskovou konfrerenci – skoro za trest – na téma „takovýhle bude ten balíček“. Aby se pak o tři měsíce později zase dlouhé hodiny čekalo na to, jak bude opravdu vypadat. A stále to nevíme, protože je otázka, jak to projde sněmovnou.“
Je to nejspíš příznak obecného problému, klausovsky řečeno „neodvahy“ v dnešní české politice. Ta se projevuje i v tom, že se navzdory všudypřítomné snaze dělat politiku marketingově vybroušeným způsobem často nedaří najít důrazná slova s citem pro styl a situaci. Problém charakterizuje Jan Dobrovský:
„Když děláš politiku jako okresní ochotnické divadlo, nemůže to fungovat. Nemůžeš mít špatný patos a přijít tam se Stanislavským na téma, které je komunální. Anebo se školním přednesem básničky, když jde o zásadní věc týkající se lidských práv ve světě.“
Je známou věcí, že čelíme krizi stran, s níž souvisí zmiňovaný nedostatek odvahy ministrů jít za svou agendou a prosadit ji. Přitom ve společnosti bublá netrpělivost a realita v Česku vzbuzuje obavy tím, jak se stává stále drsnější.
„Někdo jede autem po ulici, zastaví a zmlátí dvě Ukrajinky. Čekal bych, že přijde kterýkoli politik z vlády nebo vládních stran, udělá tiskovou konferenci a řekne tam za přítomností půlky policejního sboru: tak tohle ne.“
„Chybí prostě státnická odvaha postavit se čelem k tomu, že mi bude spousta lidí nadávat,“ dodává Jan Dobrovský.
Na závěr našeho živého vystoupení samozřejmě dostali slovo diváci a jejich otázky, názory, připomínky. Jedna z nich se týkala i naděje na větší zapojení lidí do politických stran. Jan Dobrovský by si to přál, ale sám tomu příliš nevěří. I Jindřich šídlo je v této věci skeptický:
„Ne všichni mají dostatek chuti, nervů a času to podstupovat. A poltické strany nabírají nové členy hlavně v době, kdy to vypadá, že příští volby vyhrají, a ne naopak. A navíc ANO a SPD nejsou politické strany.“
V dalším díle podcastu Dobrovský & Šídlo se dozvíte i mnoho dalšího: mimo jiné, jaké překvapení chystáme pro naše příznivce pro podzimní měsíce.
Kdy a kde se konají živá natáčení podcastu?
➯Přijďte se podívat!
▶Pondělí 11. září, 18:00, Brno
▶Pondělí 9. října, 18:00, Karlovy Vary
