Co dalo Brno české politice?

/ /
Veřejné natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno.  Foto: Kateřina Rusňáková
Veřejné natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno. Foto: Kateřina Rusňáková

Rozhodlo se zde o rozdělení Československa. 1993 se stalo sídlem ústavního soudu. Rok na to má jako první plně elektronickou (!) tramvajenku, tzv. šalinkartu. I proto byl brněnský Institut Paměti národa místem natáčení nejnovějšího dílu podcastu Dobrovský & Šídlo.

Právě z Brna pochází velká část současných ministrů české vlády. Současnou českou politiku jsme proto komentovali právě odtud a právě  s brněnským expertem profesorem Lubomírem Kopečkem.

Podcast Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno, hostem byl prof. Lubomír Kopeček, Foto: Kateřina Rusňáková
Podcast Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno, hostem byl prof. Lubomír Kopeček, Foto: Kateřina Rusňáková

Brno se jako město intelektuálů vyznačovalo přirozeně silným revolučním hnutím už před rokem 1989. Jan Dobrovský vzpomíná na místní velmi aktivní disent, který byl podhoubím, kde se lidé sdružovali proti společnému nepříteli. Bez ohledu na ideologii, bez ohledu na politické kořeny. Byli tu komunisté, kteří proti komunismu bojovali – například Jaroslav Šabata a celá jeho rodina – a byli tu také lidé, kteří komunisty nikdy nebyli, třeba faráři na jižní Moravě, kteří velice tvrdě bojovali a také to tvrdě odnesli. Jak to ale s politikou v Brně vypadalo po revoluci?

Podcast Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno. Foto: Salik Sláma
Podcast Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno. Foto: Salik Sláma

Jsme rádi, že čtete naše články!

Všechno začíná v… Brně!

Jan Dobrovský. Foto: Kateřina Rusňáková
Jan Dobrovský. Foto: Kateřina Rusňáková

Profesor Kopeček připomněl, že rozkol uvnitř brněnského Občanského fóra vedl k takzvané jakobínské herezi v Brně. Názorový nesoulad mezi Jaroslavem Šabatou a Petrem Cibulkou zasadil zdejšímu hnutí ránu, která nepříznivě poznamenala výsledek Občanského fóra v parlamentních volbách.

Jindřich Šídlo také připomněl, že Brno bylo prvním místem, kde se Unie svobody hned krátce po svém vzniku pohádala. A když byl v roce 2006 zvolen primátor Onderka a ODS o Brno přišla, Miroslav Topolánek tehdy v Praze s viditelnou spokojeností prohlašoval, že až se tohle stane v Praze, ODS se konečně začne měnit. Dít se to začalo o pár let později.

V kultivovanosti je síla

Jindřich Šídlo, Foto: Kateřina Rusňáková
Jindřich Šídlo, Foto: Kateřina Rusňáková

Dnes máme ODS znovu v čele vlády. Petr Fiala, ač dříve zatracovaný pro svou jinakost, dokázal, že kultivovanost přestává být nežádoucí politickou vlastností. Zároveň podle profesora Kopečka můžeme pozorovat, že jinakost je přesně to, co je v českém prostředí na politikovi často atraktivní. Babiš byl svým manažerským stylem komunikace pro voliče příslibem něčeho nového a lepšího stejně tak, jako jím byl kultivovaný Fiala, otevřený diskuzi a kompromisům.

Nechvalme však dne před večerem. Hnutí ANO je stále velmi silnou stranou a Petra Fialu čeká ještě hodně práce při udržování koalice SPOLU pohromadě. Podle profesora Kopečka koalice SPOLU nemá budoucnost ve volbách tzv. druhořadých, tedy v krajských, senátních a evropských. Ve sněmovních volbách podle Kopečka ale SPOLU šanci má i v budoucnu.

Může současná opozice fungovat bez Andreje Babiše? Může místní původ politika předznamenat jeho politický profil? A jak se v české politice regionální identita projevuje v případě občanů? To se dozvíte v nejnovějším dílu podcastu Dobrovský & Šídlo.

Veřejné natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno. Foto: Kateřina Rusňáková
Veřejné natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo v Institutu Paměti národa Brno. Foto: Kateřina Rusňáková