Libuše Macková

* 1921  †︎ 2023

  • „V Jedlí oběsili Juránka, Filipa a Pavlíka. Ráno ty tři oběsili, nechali je celej den a pak večer je zdělali a odvezli do Opavy. Já jsem akorát měla dovolenou. To jsem byla u Knotta ve mlýně. A když jsme tam přišli, tak údajně říkali lidi, co to měli zadělaný a nesměli se dívat, že slyšeli, jak volali: ‚Ať žijí naše děti, ať žije republika.‘ A večer je zdělali a odvezli. A my jsme se ptali na gestapu, jak nám to přišli říct, jestli si je můžeme pochovat, a oni řekli, že ne. Tak je odvezli do Opavy a v Opavě je pochovali.“

  • „Martina… Když je zavřeli, tak byli v Šumperku. Nevím, jak to bylo. Bylo tam víc lidí z Jedlí. Jenom říkali, že Martina přivezli na celu v celtě. A ten druhej z Jedlí, co tam s ním byl, když ho viděl, jak ho přinesli zbitého, tak se na té světnici oběsil (Jan Popíšil – pozn. editora). A jeho maminka (Cecile Pospíšilová – poznámka editora) byla v Opavě a ta se oběsila v Opavě. Ještě den předtím jsme byli v Šumperku s jeho ženou. Ty děti měli myslím dvě, a tak jsme tam byli. Už na něm bylo vidět, že je zničenej, a druhej den ráno je v Jedlí oběsili.“

  • „Mladší bratr Jeník byl v Německu na práci. Když bratra oběsili, tak k nám přišlo gestapo a ptali se, kde je bratr. Oni říkali, že až se vrátí, tak ať se přihlásí. Mohl utéct a nepřihlásit se. Bratr, co ho oběsili, taky mohl utéct. Jenže my jsme byli velká rodina a oni měli strach, že nás všechny zavřou. Takže nechtěli utéct a všichni se raději nechali zavřít. Za chvíli už bratra Jeníka vedli v želízkách a on byl v Opavě zavřenej a tam byl pět měsíců na samotce.“

  • „Bratr, co ho oběsili, tak chtěl jet do Ruska. Rodiče tam taky chtěli odjet. Měli strach z Hitlera. Všechno nechali a jeli. V Mohelnici, kde už byli Němci, ho dál nepustili a bratr musel nazpět. Bylo hodně lidí, kteří odešli z pohraničí.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Červená Voda, 27.04.2021

    (audio)
    délka: 02:24:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Červená Voda, 23.07.2021

    (audio)
    délka: 48:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Když bratra oběsili, tak táta úplně zešedivěl

Libuše Macková
Libuše Macková
zdroj: archiv pamětnice

Libuše Macková se narodila 8. března 1921 jako jedno z dvanácti dětí rodičům Martinovi a Marii Pavlíkovým v obci Jedlí na Zábřežsku. Za druhé světové války sloužila ve mlýně v Zábřehu, kde jako účetní pracoval Jaroslav Tůma, jedna z vůdčích postav odboje na Zábřežsku. Zahynul během přestřelky s Němci 8. července 1944. Jejího bratra Martina Pavlíka za napojení na odboj 10. července 1944 popravili v Jedlí. Mladší bratr Jeník a sestra Jarmila prošli několikaměsíčním pobytem v nacistických věznicích. Přestože otec z hrůzy ze ztráty syna ze dne na den zešedivěl, neztratil odvahu a v lese u svého pole vykopal bunkr, v němž se na jaře roku 1945 ukrývali tři uprchlí sovětští zajatci a jeden Polák. Po válce Libuše sloužila na hospodářství v Červené Vodě, pak pracovala jako uklízečka v poddůstojnické škole a následně až do penze v textilní továrně. V roce 1949 se provdala za Jana Macka a o rok později se jim narodila jediná dcera Stanislava. V době natáčení v roce 2021 bydlela v Červené Vodě. Libuš Macková zemřela 15. května roku 2023 ve věku 102 let.