Miriam Leiva

* 1947

  • „Důležitou věcí, kterou jsem ještě nezmínila, důležitá alespoň v mém životě, je, že jsem vždy byla proti ekonomickým nástrojům kubánské vlády. Tato opatření nejsou proti kubánské vládě, ale jsou namířeny proti všem Kubáncům. Kuba je můj domov a má vlast. Navíc považuji tuto strategii za neúčinnou, naopak, posilující postavení vlády. Představuje záminku kubánské vládě k potlačování a ničení příležitostí Kubánců podílet se na chodu státu, dokonce ničí možnosti svobodně se vyjadřovat. Osoby, které mají jiný názor, obviní ze spolupráce s kapitalistickým imperialismem, že jsou jejich žoldáci a že jsou proti kubánské revoluci, to ale vůbec není pravda.“

  • „Stalo se to během ´Kubánského černého jara´, 18., 19. a 20. března roku 2003, kdy zadrželi 75 oponentů, vlastně původně jich bylo 80, ale nakonec jich zavřeli 75. Později je mezinárodní organizace označily za ´vězně svědomí´, byli odsouzeni až na 28 let ve vězení, Oscar Espinosa Chepe [manžel Miriam] na 20 let ve vězení. Když jsem viděla, co se děje, okamžitě jsem začala jednat. Policie přišla k nám domů 19. března, odpojili telefon, zabarikádovali celou ulici a zavřeli našeho psa – dokonce jeden strážník držel naši fenu. Odvedli Oscara, všechno, úplně všechno převrátili vzhůru nohama, celý náš malinký domov, prolezli i ta nejmenší zákoutí.“

  • „Bylo to v roce 1992, když byl nedostatek všeho kvůli speciálnímu období [ekonomická krize na počátku 90. let]. Byla to doba, kdy se s námi nikdo na Kubě nebavil. Státní bezpečnost chodila po sousedech a vyhrožovala jim, aby se s námi nebavili. Lidé se báli mít s tebou jakýkoliv kontakt, i jen pozdravit. Netýkalo se to jen sousedů, ale celé rodiny. Chci tím říct, že už jsme si tím jednou prošli předtím, ale stalo se to znovu. Jednoduše z nás udělali nechtěné, neznámé, a navíc jsme byli obklopeni donašeči. Já jsem celý svůj život obklopena donašeči, no a samozřejmě, když na nás zjistili sebemenší věc nebo natočili video, okamžitě jsme byli s Oscarem předvolání Státní bezpečností.“

  • „Co se stalo, je to, že jsem byla jako tajemnice Ústředního výboru strany zodpovědná za vedení strany na velvyslanectví [Velvyslanectví Kubánské republiky v Jugoslávii]. Kvůli jednomu incidentu v minulosti nebyl Oscar nikdy označen za důvěryhodného, protože nebyl členem strany. A obvykle je to tak, jen velmi výjimečně není delegát Kubánské republiky členem Komunistické strany Kuby. Navíc Oscar byl představitelem Zahraniční kanceláře mezinárodního obchodu, byl vedoucím ekonomického úseku a nebyl členem strany. Vždy to bylo jako stigma. V roce 1987 jsme zažili drobný incident, ale vypadalo to, že se jedná opravdu o nevýznamnou událost. Když jsme ale přijeli na Kubu na dovolenou, strávili zde několik dní, účastnili se nějakých schůzek a když jsme se chtěli vrátil do Jugoslávie, protože už byl čas, tak Oskarovi oznámili, že je zadržen, že mají oficiální příkaz a že ho nemůžou nechat odjet a zabavili mu jeho cestovní pas. Okamžitě mě kontaktoval a já jsem ihned začala jednat a obvolávat, abych zjistila, proč a co se stalo.“

  • Celé nahrávky
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

„Ne všechno je možné, ale člověk se musí alespoň pokusit.“

Miriam Leiva
Miriam Leiva
zdroj: Post Bellum

Miriam Leiva se narodila 5. dubna 1947 ve městě Villa Clara v Kubánské republice. Část svého dětství strávila ve Spojených státech amerických, odkud se celá rodina vrátila po vítězství Kubánské revoluce v roce 1959, jelikož otec Miriam byl velkým patriotem a členem „Hnutí 26. července“ Fidela Castra. Po dokončení studia jazyků a politologie začala Miriam pracovat pro Ministerstvo zahraničních věcí Kubánské republiky. Na konci 80. let minulého století začala mít rozepře s nastoleným režimem a v roce 1995 se přidala se k nezávislým novinářům. V březnu roku 2003 během „Kubánské černého jara“ [Primavera Negra de Cuba] zadrželi jejího manžela, ekonoma Oscara Espinosu Chepe, za jeho názory na ekonomickou strategii země. Miriam se spojila s ostatními manželkami a matkami zadržených oponentů a vytvořili hnutí „Dámy v bílém“ [Las Damas de Blanco] s cílem společně bojovat za propuštění svých blízkých a veřejně upozornit na porušování jejich základních lidských práv. V současnosti Miriam spolupracuje s řadou nezávislých novin a portálů. Je vdova a žije v Havaně.