Josef Kučera

* 1943  

  • „Když padla zeď, tak jsem bydlel s mojí přítelkyní v bytě blízko zdi, kde jsem bydlel od roku 1979. Jeli jsme poprvé do východního Německa, blízko Pankowa, taková hezčí čtvrť. Jeli jsme na kole. A zabloudili jsme. Bývalá hranice mezi Východem a Západem byla asi ani ne kilometr od našeho bydliště. Najednou tam člověk přijede a je to úplně nové město, který nezná. Zabloudili jsme a příště jsme si vzali mapu. (…) Koupili jsme si Marxův Kapitál, který byl k mání lacino. (smích) Bylo to zajímavý.“

  • „Přešli jsme hranici a tam na nás ti kluci čekali. Znali nás už z toho ostrova, ti Rakušáci a Rakušanky. Schovali nás.“ – „To byli také muzikanti?“ - „Ne, studenti. Sammy [Vomáčka] se zamiloval do jedné z nich a jsou spolu ještě dnes ve spojení. Prostě jsme to rozřízli. Jak se jde v noci přes les, klacíky nahlas praskají, štěká pes, když člověk spadne do potoka, tak to nahlas šplouchá. Sammy se dostal se svou kytarou do nějakého trní, já jsem ho vyprošťoval. On si psal o tom deník, tam je mnoho věcí, co já si nepamatuju. Člověk si ze svého života nepamatuje všechno, co prožil. Nevím, jak kdo, já ne. Možná je to i tím, že jsem občas bral nějaké drogy, něco jsem v životě vypil. Nikomu to nedoporučuju. Byli jsme z toho přechodu tak nadšení, že si trochu tam odpočineme.“

  • „Nějakým způsobem se mi do ruky dostal klarinet. A docela jsem se na něj rychle jako samouk naučil. Snažil jsem se chodit do hudebky, ale tam mne chtěli cepovat jinak, než jak jsem si sám představoval. Teď se mi vybavují věci, jak jsem se dostal do jedné kapely. Rád to říkám takhle: Jednou jsem hrál s Louisem Armstrongem. Z gramofonové desky, pochopitelně. Otevřel jsem okno, bydleli jsme v přízemí, a šel okolo mladý člověk a volal, kdo to tam hraje. Šel jsem k tomu oknu a hrdě jsem říkal, že Louis Armstrong a já. On mne pozval na zkoušku jejich kapely. To byl začátek mé kariéry jako hudebníka.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 23.10.2019

    (audio)
    délka: 01:46:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Saxophone Joe z Berlína

Joe Kučera v Londýně v sedmdesátých letech
Joe Kučera v Londýně v sedmdesátých letech
zdroj: archív pamětníka

Josef „Joe“ Kučera je známý jazzový saxofonista a flétnista. Narodil se 8. července 1943 v Praze jako Josef Kučera, jeho starší sestrou je známá výtvarnice a grafička Alena Kučerová. Jeho otec, Vojtěch Kučera (1908-1965), v roce 1948 emigroval, stal se z něj agent-chodec, v roce 1954 byl zatčen a odsouzen na 25 let. V šedesátých letech hrál Josef Kučera v Praze s kapelou Framus Five Michala Prokopa nebo v doprovodné skupině Karla Černocha. V září 1969 se společně s kytaristou Sammy Vomáčkou rozhodli emigrovat přes Jugoslávii a Rakousko do západního Německa. V roce 1970 se usadil v Západním Berlíně, v letech 1972 až 1976 Joe Kučera žil ve Velké Británii, v Londýně a Norwichi. Do Západního Berlína se však vrátil, žije tam od roku 1976 až do současnosti. Po roce 1989 se Joe Kučera začal pravidelně vracet do Prahy, v České republice stejně jako v Německu pravidelně koncertuje. V Česku vystupuje s muzikanty jako Lubomír Andršt či Michal Prokop, doprovázel zpěvačku Martu Kubišovou, spolupracoval s jazzmanem Martinem Kratochvílem. Přivedl sem také své berlínské přátele, zejména jeho nejčastějšího spoluhráče, amerického kytaristu Jesse Ballarda. V Berlíně je známý jako saxofonista schopný hrát s hudebníky mnoha žánrů, vysloužil si přezdívku „The Sensational Saxophone Joe“. V roce 2010 o něm vyšla v němčině kniha Joe Kučera - Leben in Balance. Také je známý jako zakladatel jazzového festivalu Jazzmeeting Berlin. Byl i jeho uměleckým ředitelem a v současnosti (2019) vede festival Europe Blues Train.