Zdislava Kodešová

* 1930  †︎ 2023

  • „Je to takové prozatímní potvrzení: ‚Potvrzujeme, že firma Josef Štancl,‘ tatínek se jmenoval Štancl, ‚velkoobchod moukou, tuky a zemědělskými plodinami, Praha 1, Příkopy 31, dala mlčky svůj souhlas k tomu, aby její úřednice O. Němcová,‘ Otýlie Němcová se myslím jmenovala, já si ji ještě pamatuju, byla jsem tam několikrát za tatínkem, ‚krycím jménem Marta,‘ oni měli všichni krycí jména, ‚používala místnosti, zařízení a spojení firmy v každé denní a noční době pro účely vůdčí skupiny vojenského odboje.‘ Čili tatínek o tom nevěděl, ale oni se tam ti odbojáři někdy skrývali. ‚Tím umožnila, aby bylo vytvořeno odbojové středisko, které během doby nabylo veliké důležitosti. V této kanceláři pracovaly, ukrývaly sebe i své věci, byly stravovány a tak dále vůdčí osoby vojenského odboje. Byl to Josef Balabán, krycí jméno Pavel, podplukovník Josef Mašín, krycí jméno Pobera, štábní kapitán Václav Morávek, krycí jméno Vojta, podplukovník generálního štábu Jaroslav Kašpar, krycí jméno Pátý, a sekretář vojenského odboje Josef Eliášek, krycí jméno Plicka, a četné jiné osoby.‘ Ta Němcová byla tatínkova sekretářka. Tatínkovi to neřekli, protože oni tam byli všichni svobodný, ale tatínek byl ženatý a měl už nás děti, tak měli strach, aby se tatínkovi něco nestalo. Tatínek o tom údajně nevěděl, ale něco tušil, protože bylo divné, když přišel do kanceláře, tam byla předsíň před kanceláří a tam byl otoman a něm byly rozházené deky. Tak se ptal: ‚Co to je? Kdo to tady byl?‘ Slečna Němcová vyskočila a říkala: ‚Omluvte mě, to jsem asi rozházela já‘, a honem to uklízela. Tatínkovi to bylo podezřelé, že se tam asi něco děje.“

  • „To jsme tam cvičili s těmi kroužky. Pochodovali jsme a tam už stál na tribuně Gottwald. Když jsme pochodovali, tak jsme otočili hlavu pryč, vůbec jsme tam nemávali. Dorost měl dřív to vystoupení na Strahově než dospělí. Když jsme my nastupovali na seřadiště, tak jsme volali: ‚Ať žije Beneš! Ať žije Beneš!‘ a takový různý výkřiky. Náčelnice Sokola tam vstoupila na tu tribunu a říkala: ‚Prosím vás, ztište se. Klid! Ticho! Mohlo by to špatně dopadnout.‘ Tak jsme se ztišili.“

  • „Popperovi, co vlastnili firmu Popper, tak měli ještě sestru. Všichni odešli, jen ta sestra tu zůstala, taky byla Židovka. Měli holčičku, ta byla o rok starší než já, chodila mě navštěvovat k nám domů, hrát si se mnou. Když už museli mít tu hvězdu, tak ona vždycky když šla, tak si tu hvězdu novinami přikryla, aby to nebylo vidět, že jde k nám. My jsme si spolu hrály, ona byla o rok starší než já, měla bílého pejska Fločka. Jednou takhle přišla a usmívala se, to už se chystalo k tomu, že je odvezou do nějakých táborů, a říkala: ‚Představ si, oni mě stanovili, že už jsem dospělá, že můžu jet společně s rodiči, nemusím jet sama zvlášť do dětského tábora.‘ To jí bylo třináct. Měla radost, že pojede s maminkou a tatínkem. Jmenovala se Margit Pokorná. Tak jsem říkala: ‚To je dobře, že aspoň nebudeš sama.‘ To byl čtyřicátý druhý rok, tak je odvezli do lágru, ale už se odtamtud nikdy nevrátili, skončili tam.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Poděbrady, 22.07.2020

    (audio)
    délka: 48:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Poděbrady, 23.07.2020

    (audio)
    délka: 22:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pohyb je medicína, která nic nestojí

Zdislava Kodešová (50. léta)
Zdislava Kodešová (50. léta)
zdroj: archiv pamětníka

Zdislava Kodešová se narodila 2. května 1930 v Poděbradech. Její otec Josef Štancl, vlastník velkoobchodu v Praze, byl za druhé světové války několikrát vyslýchán kvůli údajnému styku s židovskými emigranty. Kvůli psychickému vypětí se zhoršil jeho zdravotní stav a v roce 1944 zemřel. Po jeho smrti se rodina potýkala s existenčními problémy. Aby Zdislava přispěla do rodinného rozpočtu, začala místo studia střední školy pracovat ve sklárně. V roce 1945 se dozvěděla, že se během válečných let ve firmě jejího otce ukrývali odbojáři, prý i včetně příslušníků legendární skupiny Tři králové. Brzy po osvobození v roce 1945 vstoupila Zdislava do Sokola, kde se setkávala i se Ctiradem Mašínem a Milanem Paumerem. Na XI. všesokolském sletu v roce 1948 spolu s ostatními symbolicky vyjádřila nesouhlas s komunistickým režimem. V 60. letech působila jako trenérka moderní gymnastiky v tělovýchovné jednotě. Po roce 1989 se podílela na znovuobnovení činnosti Sokola. Zdislava Kodešová zemřela 6. března 2023.