Dietrich Koch

* 1937  

  • „Nejdůležitější křižovatka minulosti a jiné kulturní historie v Lipsku zmizela. V univerzitním kostele působili Johann Sebastian Bach a Felix Mendelssohn-Bartholdy. Bylo to místo prvotních uvedení děl obou skladatelů. Německý duchovní život je s ním spojen po staletí. Mimo jiné se jmény Tetzel, Müntzer, Gottsched, Gellert, Goethe, Lessing, Novalis, Wagner, Nietzsche, Reger, Carl Friedrich von Weizsäcker a Niemöller. Chtěl bych dodat, že jsem měl k univerzitnímu kostelu osobní vztah.“

  • „Především jsem měl radost z obrovské ochoty pomoci, která mi byla ze všech stran nabízena.“

  • „Z vazby jsem šel na Západ… To bylo v podstatě dvojí osvobození: jednou ze Stasi vězení a podruhé propuštění z NDR. Na Západě jsem si musel nejprve vybudovat nový život.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Mülheim, Německo, 15.07.2019

    (audio)
    délka: 25:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Hřebík vypadl, uvolnil lanko a plakát se rozvinul

Dietrich Koch
Dietrich Koch
zdroj: Pamětník

Dietrich Koch se narodil 27. srpna 1937 v Lipsku. Vystudoval fyziku na Lipské Univerzitě Karla Marxe. Od roku 1962 pracoval jako teoretický fyzik v německé Akademii věd v NDR, v Lipsku. Dne 30. května 1968 nechala Jednotná socialistická strana Německa (SED) vyhodit do povětří pozdněgotický Univerzitní kostel St. Pauli. Tři dny před jeho odstřelením byl Koch před kostelem během protestního shromáždění poprvé zatčen politickou kriminální policií. V důsledku toho byl okamžitě propuštěn ze zaměstnání. O měsíc později rozvinula disidentská skupina z Lipska plakát v Lipském kongresovém sále během závěrečného ceremoniálu Mezinárodní Bachovy soutěže. Plakát vyzýval veřejnost k rekonstrukci kostela. Časový spínač k rozvinutí plakátu sestavil Dietrich Koch společně se svým bratrem Eckhardem. V roce 1970 byl Koch podruhé zatčen za podezření z útěku ze země. Během této vazby se Stasi z důvodu lehkovážnosti jednoho člena disidentské skupiny, který utekl na Západ, dozvěděla o Kochově účasti v kampani s plakátem. Koch byl nyní obviněn hlavně z této „plakátové akce“, ale také z protistátní činnosti, protistátních nenávistných projevů a utváření protistátních skupin. Stasi se s obrovským úsilím snažila o to, aby ho přiměla ke spolupráci. Vydírala ho, aby byl obviněn nebo se sám přiznal. Stasi klamala, blafovala, vyhrožovala, vydírala, stavěla zatčené přátele proti sobě, využívala osobních slabostí a používala psychotropní drogy. Během nesčetných denních a nočních výslechů se zaměřovala na systematické rozložení osobnosti. Koch však odolával její přesile a zachoval si svou lidskou důstojnost. Oporou mu byly jeho kořeny v evangelickém bratrském společenství Herrnhüter Brüdergemeinde. V třiadvacetiměsíční vazbě se odmítl přiznat či obvinit ostatní. Stasi ho odsoudila ke dvěma a půl rokům vězení s následným umístěním na psychiatrii. V roce 1995 jeho případ uznala Saská vyšetřovací komise jako případ zneužití psychiatrie k politickým účelům. V roce 1972 byl Koch deportován do Západního Německa, studoval filozofii, složil doktorát a pracoval jako filozof na univerzitě v Essenu. Po revoluci měl možnost nahlédnout do zhruba 10 000stránkových vyšetřovacích spisů Stasi. Výsledkem této výzkumné práce je jeho kniha „Výslech – zničení a odpor“, která má tři svazky. Kniha je považována za hodnotnou výpověď o výslechových praktikách Stasi. Koch je jedním z výjimečných případů, které se odmítly přiznat. Po celém Německu pořádal četné četby a přednášky. Jako bývalý politický vězeň diktatury SED absolvoval jako pamětník nesčetné besedy ve školách a politických vzdělávacích institucích. Koch se připojil ke společnosti Walter von Baeyer Society, která pomáhá obětem politického zneužívání psychiatrie. Jako spoluzakladatel sdružení „Pro Univerzitní kostel Lipsko“ již mnoho let nadšeně připomíná událost odporu proti zničení Lipského univerzitního kostela.