Björn Grunert

* 1948

  • „To je něco, čím se také čas od času zabývám. Jestli on věděl, do čeho se to v té době pouští. Pokusil jsem se domyslet, jestli si uvědomoval, jaké následky to celé mohlo mít, v té době. A také jsem si často kladl otázku, jak bych se já sám zachoval v té situaci. Je k tomu potřeba hodně odvahy, to je třeba říct. Byl v nejlepším věku, bylo mu okolo třicítky, to k tomu určitě také patří, protože čím je člověk starší, tím víc myslí na určité následky. Ale já, když se to vezme kolem a kolem, jsem pyšný, že se moje rodina takhle zachovala.”

  • „Co na mě udělalo hluboký dojem, bylo, že když ležela moje matka v nemocnici, tak přišel. Přišel se rozloučit. To už něco znamená. A když já jsem byl v nemocnici, měl jsem v Cottbusu těžkou operaci srdce, tak do nemocnice zatelefonoval. Sestřičky se divily, že mám hovor z Kalifornie. To je něco, co na mne zanechalo velký dojem. A on přitom nebydlí hned někde za rohem! Ale cítil jako svoji potřebu, přijít se s matkou rozloučit.“

  • „Bylo to tak, že jsme také žili v tom domě, který postavil můj dědeček. A když chtěl můj táta přejít z krejčovské dílny domů, byla tady vzadu taková vrátka. A vedle byl příkop plný policajtů. Tam se musel můj tatínek hlásit, aby mohl přejít těch pár metrů ke druhému domu. A taky si ještě dobře vzpomínám, že přes ulici, kde je to dnes zarostlé křovím a stromky, se ještě tehdy provozovalo zemědělství. A toho podzimu se tam sklízely brambory a lidé je házeli na hromady. A policie každou hromadu obrátila, prohledala. To jsou věci, na které si vzpomínám.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Waldow - exteriér, 18.10.2021

    (video)
    délka: 04:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Waldow-Brand, Německo, 18.10.2021

    (audio)
    délka: 01:44:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Joe Mašín je fajn chlap. Jsem rád, že mu táta pomohl

Bjoern Grunert, Waldow, 2021
Bjoern Grunert, Waldow, 2021
zdroj: natáčení

Björn Grunert se narodil 28. července 1948 ve vesnici Waldow, ve východní části poválečného Německa, kde žije dodnes. V místě, kde bydlí, bývala stodola. Na místě dnešní ložnice byl seník,v němž roku 1953 strávili několik dní bratři Mašínové a Milan Paumer na své dobrodružné pouti přes NDR směrem na Západ. Čtyřletý Björn byl u toho, i když vzpomínky na tu dobu má pouze mlhavé. Jeho rodiče uprchlíkům pomohli, neudali je v okolí přítomným vojákům, poskytovali jim jídlo a ukázali jim cestu dál. Čtyřicet let ale o události víceméně mlčeli, syn se útržky tohoto příběhu dozvěděl až na prahu dospělosti. Žil poklidným životem, vyučil se, pracoval jako vrtmistr, železničář i jeřábník. Roku 1994 jeho i jeho matku s pomocí filmařů vyhledal Josef Mašín a spřátelili se. Mašín dům Grunertových od té doby opakovaně navštívil, spává přitom v ložnici na místě někdejšího seníku, přímo v místě, kde mu kdysi rodina Grunertova napomohla k záchraně.