Vojtěch Klečka

* 1921  †︎ 2012

  • „A nějaké ještě věci v pouzdře na housle. Tak jsem si říkal, kdyby mi někdo řekl, abych to otevřel, tak by se divil. To byly takové srandičky, které člověk musel vynaleznout, aby to nějak tak vždycky dobře dopadlo. Ale pyšním se tím, že nebyl jeden jediný člověk, koho jsem si vzal, jak se říká, na starost, neprošel.“

  • „Jmenuji se Vojtěch Klečka, narodil jsem se 17. února 1921. Jinak chci říct, že jsem z Lulče u Vyškova jako třetí dítě mých rodičů. Bratr byl o čtyři roky starší, sestra o rok starší a já jsem vlastně svým narozením zničil mé mamince život, protože těžce onemocněla španělskou chřipkou. První tři čtyři roky ještě něco udělala, ale potom lehla a celých dvanáct roků ležela v posteli a umírala, vzhledem k tomu, že měla srdíčko silné. Přestože jsme ji milovali, jsme jí na druhé straně přáli, aby skončila, protože její utrpení bylo bez slz, ale obrovské.“

  • „Rote Kapelle byla nejúspěšnější špionážní skupina a já tam byl vlastně jenom takový podcmrndáváček - přines, odnes, dotáhni. Riziko to bylo pochopitelně na provaz, ale proti tomu, co oni udělali, to bylo takový jenom… Tak jsem to podržel nebo jsem to přinesl nebo jsem to odevzdal a tím to vlastně končilo.“

  • „Představte si, že máte připravené lidi k přechodu a najednou vám začnou hlásit v rádiu, že šéfagent československé zpravodajské služby… (je zatčen - pozn. ed.). A teď je to provokatér nebo co to je? Jsem si říkal 'Jéžišmarjá'. Jel jsem do Lulče k tatínkovi a tatínek říká: 'Kdo ti věří, tak na to nedoplatí a kdo ti nevěří, tak doplatí.' Fakt je ten, že mi věřili.“

  • „Přijedeme do Prahy, přijeli jsme na páté nástupiště, přesně 17. června v pátek a teď vidím - policajt, civil, policajt, civil, po celém tom podchodu. Říkám si: ,Hergot, to je nějaký divný.‘ A najednou koukám - já šel za tím mým komplicem a tou jeho fiflenkou asi tak pět osm metrů - jak vystoupil po těch schodech a zatýkají ho. A ta ženská se otočila a ukazuje na mě.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha - Smíchov, 22.04.2010

    (audio)
    délka: 02:54:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Co s bráchou?

DSC02697.JPG (historic)
Vojtěch Klečka
zdroj: Dobové: Vězeňské foto, Současné: 22.4.2010, autor Luděk Jirka

Vojtěch Klečka se narodil 17. 2. 1921 v obci Luleč na Vyškovsku. Pocházel ze tří dětí, maminka, která byla těžce nemocná, skonala ještě před válkou. Na bratrův pokyn se dostal do jedné z nejúspěšnějších špionážních sítí pracujících proti nacistům, do sovětské Rudé kapely (něm. Rote Kapelle). Díky práci číšníka ve vlacích Mitropa jezdících z Německa a Rakouska do protektorátu figuroval v síti špionů jako spojka. Přenášel důležité materiály, dokumenty nebo zbraně. V roce 1943 byl gestapem zatčen, ale podařilo se mu uniknout, a až do konce války byl nucen se ukrývat na falešné doklady. Po válce se s bratrem názorově rozešel - Vojtěch se postavil proti komunistům (v době války nevěděl, pro koho pracuje) a bratr František zůstal jejich přívržencem. V roce 1948 se již ženatý Vojtěch Klečka rozhodl pro ilegální převádění emigrantů na západ, svou práci prováděl na Šumavě. V té době už ovšem jeho bratr František pracoval jako šéfagent československé zpravodajské služby a v západním Německu byl dopaden. Vojtěch Klečka obdržel o svém bratrovi vzkaz a přes Šumavu se dostal k CIC, kteří ho převezli do Norimberka a kde v té době pobýval zatčený František. V tomto městě se Vojtěch Klečka stal agentem CIC a odešel zpět do Československa plnit své špionážní úkoly agenta-chodce společně s Miroslavem Dvořáčkem. Domovskou adresou Vojtěcha Klečky i jeho spolupracovníků v CIC se stal německý Lambach. Vojtěch Klečka úspěšně převáděl až do 17. 6. 1949, kdy byl s belgickým agentem dopaden na hlavním nádraží v Praze. Po krátké vazbě byl 16. 11. 1950 odsouzen k trestu smrti, ovšem poté mu byl trest díky zásluhám v protinacistickém odboji změněn na doživotí. Svůj trest si odpykával v Plzni na Borech, v Praze-Ruzyni, v Leopoldově, na Pankráci, v Jáchymově a na Bytízu. Jak sám říká, bylo pro něj těžké získávat v kriminálu důvěru, neboť bratr byl stále vězněn v západním Německu a Vojtěch Klečka měl být špionem západních služeb, které jeho bratra zadržují. Z Leopoldova se dostal až za pomoci jedenáctidenní hladovky a po určitých komplikacích se dostal na Bytíz. Propuštěn byl po 14 letech, v roce 1963. Dlouho nemohl získat trvalejší práci, absolvoval střední hotelovou školu, a nakonec se uchytil jako hlídač v Národním divadle. Do důchodu odešel v roce 1988, v současnosti žije v Praze a ke svému životu dodává: „Ta nejlepší léta, na která jsem se těšil, až budu vychovávat své syny, jsem strávil v base.“ Vojtěch Klečka zemřel 26. června 2012 v Praze.