Odpustit je možné i bez toho, aby se viník za způsobenou křivdu omluvil

Stáhnout obrázek
Jana Hlavsová se narodila 13. dubna 1957 v Praze jako druhá dcera manželů Němcových. O dva roky později se rodina přestěhovala z Košíř na Vinohrady, kde se ona i její sourozenci stali svědky rostoucí komunity katolických intelektuálů, kteří k nim domů docházeli. Díky takzvaným setkáním čtvrtečníků se Jana mohla už v dětství seznámit třeba s Jiřím Hejdou, nebo Tomášem Halíkem. Po invazi v srpnu roku 1968 odjela rodina na několik měsíců do rakouského exilu, ze kterého se však na popud Jiřího brzy vrátila. Na počátku 70. let se pak Němcovi přestěhovali do většího bytu v Ječné ulici, který se posléze stal centrem českého undergroundového setkávání, ale i vydatného zájmu StB. Jana se zde seznámila se zpěvákem kapely The Plastic People of the Universe Mejlou Hlavsou, za kterého se v roce 1975 vdala. Po vykonstruovaném procesu s kapelou, který se odehrál o rok později, byla svému manželovi hlavní oporou během jeho půlročního pobytu ve vazbě. Současně se však také stala občasným svědkem rodícího se prohlášení Charty 77. To hned v lednu signovala, ovšem podpis nebyl kvůli nedokončenému studiu zveřejněn. V následujících letech se její život téměř neustále pojil s perzekucí a pozorností StB. Přátelé byli v rámci takzvané akce Asanace postupně nuceni emigrovat a i přes to, že takový osud potkal v roce 1983 i jejího otce, byli Hlavsovi pevně přesvědčeni zůstat v Československu. Janě se i přes tyto komplikace podařilo dokončit zdravotní školu s maturitou. Během svého života pracovala mimo jiné s postiženými dětmi, po revoluci pak dlouho jako sestra v nemocnici. S Mejlou, který zemřel v roce 2001, má syna Štěpána a dceru Magdalénu.