Dana Foukalová

* 1970  

  • „Petr (Petr Holubář – pozn. autora) dostal devizový příslib a v Německu se setkal s Krylem a vezl od něj nějaké materiály. Ještě se smál, že v prášku na praní. Jeho Německo korespondovalo s nějakou pražskou demonstrací, na kterou jsem jela. Vůbec si to nepamatuji. Vím, že jsme byli všichni rozhozeni různě po vlaku. Starší kluci to měli všechno vymakané, jako Staňa (Stanislav Devátý – pozn. autora), Trcek (Vladimír Trlida – pozn. autora), Pavel Jungmann, Petr Bartoš. Já jsem byla v uvozovkách štěně. Všechno měli vymakané, dokonce jak se pojede a jak mají být ve vlaku všichni rozhození, že v případě zatýkání do Prahy alespoň někdo dojede. Takže jsem s nimi nebyla v jednom vagonu. Jela jsem sama za sebe s foťákem. Naivně jsem jela s foťákem na demonstraci. Jasně, že mi ho tam sebrali. Myslím, že mě ani nikdo nebral vážně. Viděli holku, bylo mi osmnáct. Jak asi tehdy mohla vypadat. Asi si říkali, že jsem tam náhodou a patřím mezi čumily. V té době mě nikdo nemohl brát vážně. Byla jsem prostě přítelkyně Petra (Petra Holubáře – pozn. autora), který byl v partě SPUSA a Charty.“

  • „To bude vědět dědek – Mira Odložil. Já vím, že nás svedli z hřebenu úplně na opačnou stranu, než jsme nechali auto, protože jsme se pak k němu složitě dostávali stopem. Fakt na to nerada vzpomínám, přitom se nic nestalo. Nebudu si hrát na hrdinu, že by nás někdo zmlátil. To ne. Rozdělili nás a mezi námi šli ozbrojení muži. Nevím, jestli to byli policisté. Byli tam lidi v civilu i klasičtí pohraničníci se samopaly a psy bez náhubku. Do údolí jsme scházeli dlouho. Rozdělili nás a za každým z nás šel někdo se psem. Nemohli jsme spolu mluvit a pořád před námi šel voják se zbraní a se psem a na záda vám dýchal další pes. Jak říkám, byla jsem v podstatě dítě.“

  • Celé nahrávky
  • 3

    Zlín, 12.10.2017

    (audio)
    délka: 02:35:39
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Život je v našich rukou

Dana Krejčí (Foukalová)
Dana Krejčí (Foukalová)
zdroj: archiv pamětnice

Dana Foukalová, dívčím příjmením Krejčí, se narodila 13. února 1970 v tehdejším Gottwaldově (dnes Zlín). Po základní škole se učila v oboru strojní mechanik a praxi vykonávala v národním podniku Svit Gottwaldov. Právě tam se seznámila s o šest let starším Petrem Holubářem, jenž patřil do skupiny lidí kolem Stanislava Devátého, kteří aktivně vystupovali proti totalitnímu komunistickému režimu. Sedmnáctiletá Dana se také zapojila. Například se účastnila kladení věnců k pomníkům padlých amerických letců organizovaných Společenstvím přátel USA (SPUSA), opoziční organizací založenou zlínskými disidenty nebo v roce 1988 protirežimní demonstrace v Praze. Společně s Petrem Holubářem a Miroslavem Odložilem 5. srpna 1989 také vyrazili na Králický Sněžník, kde se na hranicích měli setkat s polskými disidenty a vyměnit si s nimi samizdatové materiály. Místo nich se ale z houští vynořili muži s ostře nabitými samopaly a k zásahu připravenými vlčáky. Následovalo zatčení, dlouhý sestup, celonoční výslech a nakonec konečně propuštění. Krátce po pádu komunismu se v březnu 1990 Dana Krejčí a Petr Holubář vzali a jako svědka si přizvali Stanislava Devátého. Na svět pak přišel syn Petr a dcera Michell. V roce 1999 se manželé Holubářovi rozvedli. Později se Dana provdala za Vladimíra Foukala, za nímž se přestěhovala do obce Tečovice a s nímž má dceru Alenu. V roce 2016 náhle na rakovinu kostí zemřel bývalý manžel Petr Holubář. V roce 2017 žila Dana Foukalová v Tečovicích.