Enrique Encinosa

* 1949

  • „Přibližně v roce 1991 nebo 1992 jsem vedl rozhovor s jedním mládencem. Zeptal jsem se ho: ‚Ty jsi byl politický vězeň?‘ On mi odpověděl: ‚Byl jsem zavřený dva roky.‘ Zeptal jsem se: ‚Za co jsi byl zavřený, z čeho tě obvinili?‘ A on mi na to řekl: ‚Obvinili mě ze snění.‘ Podivil jsem se: ‚Jak ze snění?‘ A on odpověděl: ‚Ano, zdálo se mi, že jsem zabil Fidela Castra, a bohužel jsem to řekl jednomu mému příbuznému, kterému jsem věřil. On na mě ale poslal bezpečnost a zatkli mě. Já jsem jim opakoval, že to byl jen sen, ale oni mi nevěřili a říkali, že je to o tom, co chci v podvědomí, a že já chci zavraždit Fidela Castra, takže půjdu do vězení. Odseděl jsem si dva roky ve vězení a pět let podmínečně kvůli snu.‘ To je Kuba, režim, proti kterému bojuji celý svůj život.“

  • „Začal jsem navazovat kontakty, a dokonce jsem dokázal získat na Kubě několik spojek. S některými jsem se začal setkávat, s těmi, kteří mohli vycestovat z Kuby s diplomaty, s umělci nebo se spisovateli. Když cestovali do Mexika, jel jsem také do Mexika. V té době jsem vytvořil šifru s kódy. Kupoval jsem slovníky, španělsko-anglický, anglicko-španělský, francouzsko-španělský, jakýkoliv, ale musely být vždy dva stejné. Jeden zůstal u mě v USA a druhý jsem předal osobě, se kterou jsem se setkal. A nastavil jsem kód pro psaní. Pokud jsem obdržel dopis od Aramise, od jednoho z kontaktů, které jsem měl na Kubě, a bylo v něm napsáno 31560, znamenalo to strana číslo 315, slovo číslo 60.“

  • „Během tohoto protestu seskupení Abdala [organizace na podporu boje proti režimu Fidela Castra] rozhodlo. Spojené národy dlouhá léta ignorovaly otázku kubánských politických vězňů, kteří trpěli v nelidských podmínkách, a tak jsme se rozhodli symbolicky obsadit sídlo Spojených národů. Dne 13. března 1971 vniklo do budovy šestnáct členů organizace Abdala a dalších asi třicet nás zůstalo protestovat v parku před budovou. Frank Calzón byl jeden ze zatčených. Mám fotografie, jak ho policie zatýká a odvádí. Těch šestnáct členů se dostalo dovnitř, v té době ještě neexistovala tak vysoká úroveň zabezpečení, vnikli do místnosti ostrahy, vyndali kovová pouta a začali se připoutávat k židlím, přímo v té centrální místnosti.“

  • „1. ledna roku 1959 vítězí kubánská revoluce. Po tomto vítězství se mi změnil úplně celý život. Najednou jsem ve svých osmi nebo devíti letech koukal v televizi na popravy lidí u zdí, na jejich zastřelení, byla to běžná veřejná záležitost. Pamatuji si konkrétně na popravu plukovníka Cornelia Rojase a také když 8. ledna 1959 nechal Raúl Castro popravit šedesát členů Batistovy vlády a pohřbili je v hromadném hrobě. I když mi bylo teprve devět nebo deset let, tak mě to ovlivnilo, věděl jsem, že to není správné, že takovéto věci by se neměly dít.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Miami, USA, 08.04.2019

    (audio)
    délka: 02:05:41
  • 2

    Miami, USA, 09.04.2019

    (audio)
    délka: 02:05:41
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

„Bojoval jsem se zbraní v ruce, s počítačem v ruce a ještě předtím s tužkou v ruce“

Enrique Encinosa
Enrique Encinosa
zdroj: PB

Enrique Encinosa se narodil 27. dubna 1949 v Havaně. Jeho bezstarostné dětství skončilo s kubánskou revolucí v roce 1959, kdy hnutí Fidela Castra sesadilo vládu Fulgencia Batisty. Vlivem politické nestability v zemi a kvůli rostoucímu násilí proti opozici nového komunistického režimu se jeho rodiče rozhodli emigrovat do Spojených států amerických. V USA se Enrique přidal k několika organizacím zaměřeným na ozbrojený boj proti režimu na Kubě, například k hnutí „Alpha 66“ nebo „Abdala“. V roce 1971 členové hnutí „Abdala“ obsadili sídlo Organizace spojených národů jako symbol protestu proti ignoraci otázky kubánských vězňů. V letech 1976 až 1978 působil Enrique jako dvojitý agent CIA a tajných služeb Fidela Castra. V osmdesátých letech začal sbírat materiály a podklady pro svou literární tvorbu a začal psát reportáže a krátké novely. Už od svých třinácti let věděl, že chce být spisovatelem a věnovat svá díla kubánské otázce. Udělal rozhovor s více než 200 bývalými politickými vězni a exulanty z Kuby. Založil také PEN klub kubánských exilových spisovatelů. Kromě svých protirežimních aktivit se intenzivně věnuje boxu. Žije v Miami a má dva syny.