Po porodu poslali mou maminku na popraviště

Stáhnout obrázek
Vratislav Ebr se narodil 20. října 1942 Františce Sívkové v době jejího věznění gestapem. Byla zatčena spolu s dalšími příbuznými po odhalení identity výsadkářů, kteří spáchali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, mezi nimiž byl i její bratr Josef Valčík. Pamětníkova otce Františka Sívka popravili 24. října 1942 v Mauthausenu, matku tamtéž 26. ledna 1943. Několikaměsíčního syna nechalo gestapo převézt do kojeneckého ústavu v Praze-Krči, kde žil do svých čtyř let. V roce 1945 ho adoptovali bezdětní manželé Ebrovi z Prahy 6, s nimiž Vratislav prožil krásné dětství. O své rodinné minulosti se dozvěděl od adoptivní maminky až ve svých šestnácti letech. Poté se také setkal se svými třemi staršími sourozenci Martou, Mirkem a Stanislavem, kteří netušili, že Vratislav válku přežil. Vyučil se knihkupcem a celý život pracoval v oboru. V srpnu 1968 zažil obsazení budovy Československého spisovatele vojsky Varšavské smlouvy, dne 16. ledna 1969 se stal očitým svědkem upálení Jana Palacha. V 80. letech obnovil slávu jména Jakuba Arbese, po němž se souhlasem vedení nechal pojmenovat knihkupectví na Smíchově. Zde pořádal autogramiády, besedy, setkávání a happeningy, jež budily pozornost. V letech 1997–2004 knihkupectví provozoval soukromě. Jeho složitou rodinnou minulost mu pomáhal pochopit historik Jaroslav Čvančara, který za totality svými novinovými texty usiloval o prolomení tabu heydrichiády. Z původní rodiny je Vratislav Ebr dosud ve spojení také se svou starší sestřenicí Vlastou Tkadlecovou z Křekova u Valašských Klobouků, která prožila podobný osud a žije nedaleko Smoliny, odkud pocházeli pamětníkovi rodiče.