Letec i vyhnanec
Stáhnout obrázek
Bohumil Dubec se narodil 25. listopadu 1916 v tehdy ještě samostatné obci Svítkov, dnes součásti Pardubic. Otec pracoval na dráze a matka se starala o domácnost. Měl ještě bratra a sestru. Vyučil se strojním zámečníkem a dva roky studoval na průmyslové škole. Hrál fotbal a zajímal se o letectví. Rok strávil v leteckém učilišti v Prostějově a pak odešel do pardubického Aeroklubu, kde složil pilotní zkoušky. Roku 1938 byl odveden na vojnu a narukoval v Hradci Králové. Krátce pobyl ve stíhací škole v Chebu. Poté, co byli po zabrání Sudet propuštěni, se dozvěděl o vznikajících zahraničních jednotkách. Spolu s kamarády odjel na začátku roku 1939 vlakem přes Ostravu do Polska. Z Poznaně putoval lodí přes Dánsko a Švédsko do Francie. Tam se upsal k pětileté službě pro cizineckou legii a dostal se do Afriky. Výcvik probíhal v prostředí pouště až do chvíle, kdy vypukla druhá světová válka. Poté se Bohumil přemístil do Chartres a po zaškolení konečně nastoupil jako pilot pozorovacích letů. Radost však netrvala dlouho. S tím, jak francouzské jednotky ustupovaly německé agresi, došlo opět k rozpuštění jeho jednotky. S velkými peripetiemi se nakonec Bohumil v říjnu 1940 dostal do Anglie. Vstoupil do československé armády ve službách RAF a zprvu patroloval nad kanálem La Manche. Později se stal i pilotem Liberatoru a operoval ve Skotsku. Po skončení druhé světové války se vrátil do Československa v hodnosti major. Byl vyznamenán Československým válečným křížem, vyznamenáním Za chrabrost před nepřítelem a medailí Za zásluhy. Do roku 1948 sloužil na letišti ve Kbelích. Po únorovém puči o místo přišel a rok nato ilegálně odešel se svou ženou do Německa a pak dál do Anglie. Své služby nabídl britské armádě, ale byl odmítnut. Zpět do republiky se vrátil až po smrti své ženy po sametové revoluci. Bohumil Dubec zemřel 8. října roku 2003.