Letec i vyhnanec
Stáhnout obrázek
Bohumil Dubec se narodil 25. listopadu 1916 v tehdy ještě samostatné obci Svítkov, dnes součásti Pardubic. Otec pracoval na dráze a matka se starala o domácnost. Měl ještě bratra a sestru. Vyučil se strojním zámečníkem a dva roky studoval na průmyslové škole. Hrál fotbal a zajímal se o letectví. Rok strávil v leteckém učilišti v Prostějově a pak odešel do pardubického Aeroklubu, kde složil pilotní zkoušky. Roku 1938 byl odveden na vojnu a narukoval v Hradci Králové. Krátce pobyl ve stíhací škole v Chebu. Poté, co byli po zabrání Sudet propuštěni, se dozvěděl o vznikajících zahraničních jednotkách. Spolu s kamarády odjel na začátku roku 1939 vlakem přes Ostravu do Polska. Z Poznaně putoval lodí přes Dánsko a Švédsko do Francie. Tam se upsal k pětileté službě pro cizineckou legii a dostal se do Afriky. Výcvik probíhal v prostředí pouště až do chvíle, kdy vypukla druhá světová válka. Poté se Bohumil přemístil do Chartres a po zaškolení konečně nastoupil jako pilot pozorovacích letů. Radost však netrvala dlouho. S tím, jak francouzské jednotky ustupovaly německé agresi, došlo opět k rozpuštění jeho jednotky. S velkými peripetiemi se nakonec Bohumil v říjnu 1940 dostal do Anglie. Vstoupil do československé armády ve službách RAF a zprvu patroloval nad kanálem La Manche. Později se stal i pilotem Liberatoru a operoval ve Skotsku. Po skončení druhé světové války se vrátil do Československa v hodnosti major. Byl vyznamenán Československým válečným křížem, vyznamenáním Za chrabrost před nepřítelem a medailí Za zásluhy. Do roku 1948 sloužil na letišti ve Kbelích. Po únorovém puči o místo přišel a rok nato ilegálně odešel se svou ženou do Německa a pak dál do Anglie. Své služby nabídl britské armádě, ale byl odmítnut. Zpět do republiky se vrátil až po smrti své ženy po sametové revoluci.