Ivana Bočková

* 1946  

  • „Co mne strašně překvapuje. Máma byla vyloučena z KSČ. Oni byli [s otcem] oba předváleční členové strany. Jeden od roku 1931, druhý od roku 1933. A přes tyto šílené zkušenosti, kdy byli oba vyloučení, já nevím, po kolika letech mu vrátili legitimaci. On se dlouho snažil, protože mámu posmrtně vyloučili z partaje, a on se celou dobu snažil, aby se to vrátilo, aby ji nevyloučili, aby zrušili to vyloučení. Což já nejsem vůbec schopná pochopit. Protože když mně něco udělají, ta partaj, tak ještě se snažit o to, abych se tam vrátil. Já nejsem vůbec schopná toto pochopit. To muselo být tak šíleně obrovské přesvědčení, že ta partaj je úžasná věc.“

  • „Táta se dostal, zachránil se jako Žid a komunista, byl vyslán, odešel nejdříve do Itálie, z Itálie přes Francii, přes Portugalsko se dostal do Anglie. Takže on prožil válku v Anglii a tím se zachránil. Maminka byla katolička, ta tenhle problém neměla. Sloužila, myslím, v Táboře a pak v Benešově, pokud vím jako lékařka. A právě tam nastal asi ten problém s tím nervovým onemocněním. Měla těžkou nespavost, s tím se léčila a tím se dostávala do deprese a asi to vzniklo tím, že v tom Benešově na konci války ošetřovala ženy, které byly znásilněny ruskými vojáky. Ona jako komunistka to velmi těžce nesla a zřejmě toto byla jedna položka té nemoci.“

  • „Já jsem nastoupila do první třídy, ale za čtrnáct dní u nás StB udělala [prohlídku]. Nejdříve odvedli tátu, byl pozvaný, aby něco vysvětlil, a v podstatě se nevrátil. V říjnu 1952 nastala v Liberci taková tragédie, kdy přišla StB do našeho domu. Maminka byla dost těžce psychicky, nervově nemocná a léčila se. A v tom domě ještě s námi žil můj děda Antonín Strejček a teta Marie Jurková a všichni spáchali sebevraždu. Mne tedy vzali s sebou. Pak mne odvezli do nemocnice a jediná já jsem byla zachráněna.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Praha, 30.01.2018

    (audio)
    délka: 01:18:26
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Láska, dobrá práce, kamarádi, příjemní lidé kolem vás a rodina

Ivana Bočková mladá
Ivana Bočková mladá
zdroj: archiv pamětníka

Ivana Bočková, dívčím příjmením Horalová, se narodila 28. března 1946 v Praze. Její rodiče Andrej a Anežka Horalovi byli předváleční členové komunistické strany a bydleli v Liberci. V září 1952 byl její otec na základě falešných obvinění zatčen a ve vyšetřovací vazbě strávil neoprávněně 9 měsíců. Při noční domovní prohlídce u Horalových za účasti StB spáchali její matka, teta a dědeček hromadnou sebevraždu a smrtící injekci dostala i ona. Liberečtí lékaři ji však zachránili. Dále žila u příbuzných v Praze, kde dokončila základní školní docházku a studium gymnázia, tehdejší všeobecné vzdělávací školy na náměstí Míru. Po dvouletém studiu medicíny promovala na Filozofické fakultě UK. V roce 1973 se vdala a má dvě děti. V současnosti žije jako vdova na Praze 4 a stará se o svou více než 100letou nevlastní matku v domově pro seniory na pražském Hagiboru.