Sako s krví Danuše Muzikářové jsem měl ještě donedávna schované
Stáhnout obrázek
Tomáš Bochořák se narodil 23. února 1948 v Brně. Už od dětství byl veden k demokratickým hodnotám, které v něm prohluboval jeho otec, významný moravský básník, spisovatel a překladatel Klement Bochořák. Po dokončení základní školy dostal dvě možnosti: studovat vojenskou školu, nebo hornické učiliště, kam nakonec nastoupil. Z učení ale utekl a vystudoval střední dvanáctiletou školu v Brně. Po maturitě se přihlásil na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně, obor etnografie. Po srpnové okupaci působil ve stávkovém výboru univerzity. Vedle toho vyvíjel i další protiokupační činnost v rodných Pisárkách. Následující rok se aktivně účastnil prvního výročí srpnové okupace. V jeho těsné blízkosti došlo k zastřelení Danuše Muzikářové, kterou se snažil zachránit tím, že ji odvezl do Úrazové nemocnice. Lékař tam ale konstatoval smrt. Před celostátními volbami roku 1971 roznášel se skupinou mladých lidí protirežimní letáky, kde upozorňovali na to, že účast ve volbách je dobrovolná. Společně s Václavem Šabatou byl dopaden a odsouzen k podmínečnému trestu. Následně ho těsně před obhajobou diplomové práce vyloučili z vysoké školy. Rodinu začal živit manuální prací. Koncem sedmdesátých let se pokusil studium dálkově dokončit, ale jeho úsilí zmařila Státní bezpečnost (StB). O dalším pokusu se již StB nedozvěděla, a vysokou školu tak úspěšně zakončil. V době vzniku Charty 77 se zapojil do činnosti podzemní církve. Chartu 77 podepsal roku 1978, ale Jan Šabata jím signovaný arch neodevzdal. V rámci nátlaku Státní bezpečnosti bylo rodině odebráno československé občanství a roku 1982 se musela vystěhovat. Usadili se ve Vídni, kde získali politický azyl a následně také rakouské občanství. Sametovou revoluci prožil pamětník v Rakousku, ale ještě v listopadu 1989 aktivně vylepoval v Mikulově plakáty podporující pád komunistického režimu. V době natáčení (2025) žil Tomáš Bochořák se svou manželkou v Kunštátu.