Hynek Bočan

* 1938

  • „Musím to říct. Mluví se o tom, kolik lidí zahynulo za dobu komunismu, o obětech režimu, a vůbec se nemluví o těch, kteří zahynuli, jako třeba ten Honza Lopatka, který by nikdy neudělal to, co udělal, kdyby ho ten režim netrápil a kdyby směl pracovat. Můj kamarád Pavel Buxa taky zahynul vlastní rukou. Nikdy by se to nestalo, kdyby neemigroval. Myslím, že o těchhle mrtvých se nemluví, ale je jich spousta.“

  • „Já jsem byl v Praze, byl jsem mezi těma naivama, co se snažili přesvědčit, křičeli na ty vojáky, že jsou špatně, že my jsme nic neudělali. Já se pamatuju, že z toho tanku vylezl vojáček a měl v ruce noviny, které se jmenovaly Pravda. A řekl: 'Eto pravda'. To člověk pochopil, že říkat něco těmhle lidem je blbost. Krom toho jsem byl na vojně a vím, že když voják dostane rozkaz, tak jede, ani neví kam. A běda, když na něho někdo vystřelí, to začne střílet taky. Jenže nikdo netušil, že to je na takovou dobu, pořád to vypadalo, že odjedou.“

  • „Já jsem se jednou toho Tomana, který byl prapříčinou mého problému - to byl člověk, který mě nechtěl pustit pracovat -, já jsem se ho ptal, jaký to má důvod, proč nesmím dělat. A ten Toman řekl: ‚Tady tenhle Pasťák a taky všechny filmy, co jste natočil předtím.‘ Ten důvod teda byla tvorba. To ale vlastně dokazuje, že my jsme točili ty filmy správně, že měly smysl. Že jsme říkali: ‚Ten režim je špatný. Dělá se to blbě.‘ Neříkám, že to byly filmy revoluční, ale postižení jsme byli - bylo nás pětadvacet - všichni. Lidi, co byli v klatbě a jejichž filmy se nesměly hrát.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 17.05.2021

    (audio)
    délka: 01:37:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 21.05.2021

    (audio)
    délka: 01:31:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 3

    Praha, 19.06.2021

    (audio)
    délka: 01:04:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vystihnout povahu českého člověka

Hynek Bočan - režisér, natáčení filmu Soukromá vichřice, 60. léta
Hynek Bočan - režisér, natáčení filmu Soukromá vichřice, 60. léta
zdroj: archiv pamětníka

Hynek Bočan se narodil 29. dubna 1938 v Praze. Rodina žila v Libni. V roce 1953 ho jako dětského herce obsadil Jiří Sequens do svého snímku Olověný chléb. Tento zážitek jej přivedl do světa filmu. Vystudoval režii na FAMU (1956-1961) pod vedením profesora Miroslava Hubáčka. Již na škole se dostal do společenství československé nové vlny, jeho spolužáky byl Evald Schorm, Pavel Juráček, Věra Chytilová a další. Po velmi intenzivním a kvalitním studiu absolvoval povídkovým filmem Hlídač dynamitu. Jeho první snímky vznikaly v rámci filmových studií na Barrandově v poměrně svobodném prostředí v atmosféře šedesátých let. Natočil filmy Nikdo se nebude smát (1965), Soukromá vichřice (1967), Čest a sláva (1968). Film Pasťák, natočený na přelomu let 1969-70, již nemohl být uveden a stal se z něj trezorový snímek dokončený až v roce 1989. Tvůrčí stopka trvala skoro pět let, kdy se Hynek Bočan živil šitím panenek a posléze v dabingu. Až v roce 1975 natočil krimi komedii Muž z Londýna (1974) a opět se vrátil na Barrandov, kde se podílel na tvorbě dobově poplatných, ale apolitických filmů. Nikdy však nevstoupil do komunistické strany. Po sametové revoluci natočil televizní seriál Zdivočelá země, kde společně se scénáristou Jiřím Stránským zmapoval skrze fikční příběh československé dějiny druhé poloviny 20. století.