Josef Bannert

* 1947  

  • „Na každou úkolovou práci byla norma. Například osádka, v šesti lidech, musel na hlavu a směnu vyrazit třeba půl metru chodby. Vždy na konci měsíce přišli měřiči, změřili to a sečetli. A podle toho jsme byli placení. Rekord se konal tak, že se vrtalo na delší vrtné tyče a snažili jsme se udělat podstatně víc, než stanovila norma. Aby to byl rekord, muselo se udělat minimálně o třicet procent více. Bylo to vždy k nějakému komunistickému výročí. Rekordy se dělaly třeba na počest Velké říjnové socialistické revoluce nebo nějakého vítězství a podobně.“

  • „Říkali: ,Máš výsledky. Tvoje osádka dělá dobře. Překračuješ normy. Měl bys být ve straně.‘ Já jsem ale nechtěl, a tak jsem jim říkal: ,Nemůžu dělat dvě věci najednou. Být dobrým straníkem i dobrým horníkem.‘ A když to vezmu úplně popravdě, tak jsem tolik pracoval, abych dostal děcka na školu.“

  • „Jako děcka těch německých rodičů jsme malinko ve škole trpěli. Neříkám moc, ale trošku. Po válce se sem nastěhovali rumunští Slováci, Řekové, nevím kdo ještě. Cikáni a tak dál. A ta (nálada) proti Němcům už byla i mezi těmi dětmi. Ty jsi Němec. Ty jsi fašista, říkaly a bylo to dost nepříjemné.“

  • „Já jsem toho jednadvacátého neměl službu. Byl jsem na rotě. Ráno byla ještě tma, když nás vzbudil strašný hukot letadel. A protože ti Rusové to tam z toho cvičení všechno dobře znali, tak přistálo letadlo s navigátory a obsadili okamžitě navigační věže. Pak už přistávala jedna andula za druhou a z nich vyjížděly tanky, se světly ještě zabalenými ve voskovém papíře. Takové tanky jsme ještě neviděli. Byly to šedesátdvojky a my jsme měli maximálně pětapadesátky.“

  • Celé nahrávky
  • 5

    Heřmanovice, 07.07.2017

    (audio)
    délka: 04:48:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Suď člověka podle řemesla

Josef Bannert / asi 1972
Josef Bannert / asi 1972
zdroj: archiv Josefa Bannerta

Josef Bannert se narodil 8. března 1947 v Heřmanovicích na Bruntálsku v podhůří Jeseníků. Matka byla sudetská Němka a po válce musela nastoupit na nucené práce na statku na Frýdecko-Místecku. Otec byl neznámý a Josef Bannert vyrůstal s matkou v rodině svých německých prarodičů. V roce 1948 dostala rodina možnost vystěhovat se do Německa, ale odmítla a byla přesídlena do Žďáru nad Sázavou. Tam se vdala, získala české občanství a rodina se vrátila do Heřmanovic. V srpnu 1968 zažil Josef Bannert invazi vojsk Varšavské smlouvy ve vojenském prostoru v Milovicích. Roku 1975 nastoupil jako horník do Rudných dolů Zlaté Hory, kde byl svědkem hlubinného dobývání mědi, jedné ze strategických surovin pro československý socialistický průmysl.