Pavla Alter

* 1952

  • „Takže on [bratr] odletěl v červenci 1968 z Prahy do New Yorku. Na letišti mu táta říkal: ‚Když se něco stane, tak se nevracej! Nesmíš brát na nás ohled. To je úplně jedno. Ty se nevracej! Ty musíš vzít život do svých rukou a musíš jít dopředu.‘ To bylo také něco, co si táta vzal z šoa, že člověk nemá na staré rodiče brát ohled, že mladá generace musí koukat na svoji vlastní rodinu. Ne na tu, co byla předtím, nýbrž na tu svoji a na svoje děti.“

  • „Můj táta celou dobu říkal: ‚A když to tady nedopadne dobře, tak se sebereme a jdeme pryč. Já už to znovu riskovat nebudu!‘ To znamená, že rozhodnutí, jestli emigrovat, nebo neemigrovat, u nás vůbec nebylo. To bylo jasný. Jedenadvacátýho srpna bylo jasný, že tím to pro nás končí.“

  • „Babičku Pavlu zatkli 29. srpna 1951. To byla máma akorát krátce těhotná. Proč to vím?! Protože u nás doma se vždycky říkalo: ‚Kdyby velkou Pavlu zatkli dřív, tak bys nebyla! Tak bychom si tě neudělali!‘ A propustili ji v prosinci 1954. Já si opravdu pamatuji, jak mi babička Pavla říkala, že komunistický kriminál pro ni byl horší jak koncentrák. Moji rodiče říkají, že ji nezlomili, ale že ji skoro zahubili. Měla bílé vlasy, byla nemocná, byla propadlá, měla osteoporózu, prostě byla shrbená. Ale přesto já jsem ji zažila jako energickou, silnou ženskou. To znamená, že ona se dost brzy vzchopila.“

  • „Prostě on [táta] v tom roce 1945, dvacetiletý kluk, 42 kilogramů, ten to nevzdal! Z nemocnice v Terezíně utekl, protože mu bylo jasné, že když tam zůstane, tak tam umře. Utekl na nádraží a vysoukal se na střechu vlaku, který jel z Terezína do Prahy, a dojel takhle do Prahy.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Frankfurt nad Mohanem, 01.02.2021

    (audio)
    délka: 03:01:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Můžeme se poučit a být opatrnější v odsuzování jiných a poctivější ve zpytování vlastního společenství

Pavla Alter
Pavla Alter
zdroj: Archiv pamětnice

Pavla Alter, rozená Kostová, se narodila 8. března 1952 v Praze. Její otec Tomáš Kosta pocházel ze židovské rodiny a během druhé světové války prošel několika vyhlazovacími nacistickými tábory – Terezín, Osvětim, Meuselwitz – a přežil pochody smrti. V roce 1945 se mu podařilo z Terezína utéct do Prahy. Jejím dědečkem byl překladatel, básník a také člen komunistické strany Oskar Kosta (Kohn), který po rozchodu se svou manželkou Pavlou v roce 1939 emigroval na britské ostrovy. Po skončení války se vrátil do Československa. Po zatčení politika Noela Fielda byl v srpnu 1949 uvězněn i samotný Oskar Kosta, který s Fieldem udržoval kontakt v Československu. Během věznění se pokusil o sebevraždu a byl převezen do psychiatrické léčebny v Bohnicích. V srpnu 1951, několik měsíců před narozením pamětnice, byla její babička Pavla a bývalá manželka Oskara Kosty zadržena StB a odsouzena za špionáž. K jejímu propuštění došlo v roce 1954. I otec Tomáš Kosta vstoupil po válce do komunistické strany a v poválečných letech nastoupil na ministerstvo sociálních věcí, ovšem kvůli otcovu uvěznění se v roce 1950 funkce vzdal a pracoval jako bagrista a kuchař. V šedesátých letech byli prarodiče rehabilitováni a otec Tomáš Kosta se stal ředitelem nakladatelství Svoboda. Hájil reformní myšlenky pražského jara. Bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 Tomáš Kosta rozhodl o emigraci rodiny, která postupně odcestovala do Vídně a poté do Švýcarska. Společně pak od dubna 1970 žili v Německu a rok poté získali i německé občanství. Pavla Alter dokončila studium obchodní školy u německé letecké společnosti Lufthansa, u které zůstala zaměstnána do svých 59 let. Tomáš Kosta se stal ředitelem odborového nakladatelství, kde se plně rozvinul jeho talent. Navázal přátelské vztahy s předními německými politiky a intelektuály a stal se členem německé sociální demokracie (SPD). Spoluzaložil literární agenturu Aura-Pont, která zastupovala v zahraničí české disidentské autory, a v roce 1988 podporoval vznik nakladatelství Atlantis v Brně. Stal se poradcem tří českých premiérů, poradce dělal i ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi a radil i bývalému spolkovému kancléři Gerhardu Schröderovi. Zemřel ve věku 91 let v červnu 2016. Pamětnice žila v době natáčení (2021) ve Frankfurtu nad Mohanem.