PhDr. Bronislava Volková

* 1946  †︎ 2026

  • „Ono se to tak všelijak střídalo, můj manžel pomocí nějakého svého kolegy, mu tam bylo nabídnuto místo na semestr, potom zase, ale to bylo jenom na semestr v Kolíně nad Rýnem. A potom zase nabídli místo mně v tom Kolíně nad Rýnem, protože jsem se tam seznámila s těma slavistama a prostě mi dali na semestr místo. Ty důvody byly všelijaký, různý. Protože tam jako dostat místo v Německu, to je zejména pro ženu, a zejména, když jste přišel z Východu, tak se na vás dívali strašně skrz prsty. A mysleli si, že máte špatný vzdělání a všechno možný.“

  • „A maminka měla ještě takový zvláštní dobrodružství, když oni viděli, že je neoblomná, že ona půjde, tak ji odvedli na nádraží a tam byla nějaká skupina Angličanů a ta babička, kterou já jsem nikdy neznala pochopitelně, jí říkala: ‚Hele, hele, připleť se k těm Angličanům, to nemůžeš nic ztratit, to je dobrý.‘ A ona se chtěla vmísit mezi ty Angličany, a najednou viděla, že odjíždí nějaký vlak, a zeptala se nějakého toho nádražáka: ‚A kam jede tenhle vlak?‘ A on jí říká: ‚To je poslední vlak na hranice.‘ A načež ona jako bleskem, prostě řekla: ‚Pomozte mi do toho vlaku!‘ A přitom ona byla úplně takový nesportovní typ. Ona skočit do nějakého vlaku, to bylo úplně nemožný. Ale nějakým nadlidským úsilím se jí podařilo skočit do toho vlaku. A ten vlak prostě jel den a noc, tam seděla ve tmě, byl úplně prázdný, nikdo v něm nebyl.“

  • „Tatínek totiž byl významný auto konstruktér, a dokonce tak významný, že Hitler měl zájem o jeho designy. Dokonce pozval oba rodiče, ještě před válkou tedy, do Berlína a chtěl prostě, aby tatínek pro něj pracoval. Protože tatínek designoval mimo jiné taky neobyčejné vojenské auto, které bylo schopno jezdit po schodech a já nevím co všechno.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 04.04.2023

    (audio)
    délka: 01:42:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 15.05.2023

    (audio)
    délka: 01:48:08
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Lidi si neuvědomují, jak neuvěřitelně stresující je být v exilu a jaký je to boj

Bronislava Volková, 1989
Bronislava Volková, 1989
zdroj: Archiv pamětníka

Bronislava Volková se narodila 15. května 1946 v Děčíně rodičům židovského původu. Matka Markéta Fischerová, rozená Margit Morgensternová, byla houslistka, vystupovala pod jménem Gita Morenová. Otec Štěpán Fischer, významný konstruktér aut a celoživotní komunista, bojoval v československé armádě na západní frontě. Bronislava Volková po maturitě v roce 1963 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) obor španělština-ruština. Po návratu ze studijního pobytu v Sovětském svazu zažila okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1969 se provdala za hispanistu Emila Volka, následně obtížně sháněla zaměstnání. Oba manželé se rozhodli pro emigraci, v roce 1974 vyjeli do Francie a zůstali v západním Německu. V Československu byli odsouzeni za opuštění republiky k 18 měsícům vězení. Do roku 1976 pracovali na univerzitách v Kolíně nad Rýnem a Marburku, poté odešli do USA. Bronislava Volková po působení např. na Harvardské univerzitě a University of Virginia našla teprve po šesti letech trvalé uplatnění na univerzitě v Indianě. Do Československa přijela roku 1989 v rámci stipendia IREX, krátce před sametovou revolucí. Natrvalo se do své rodné země vrátila v roce 2018. Bronislava Volková je významnou lingvistkou, sémiotičkou, básnířkou a překladatelkou. Za vědeckou i spisovatelskou činnost získala mnohá ocenění. Je tvůrkyní rozsáhlého díla v oblasti koláží a režisérkou multimediálních představení. V r. 2000 vytvořila i nakladatelství Explorer Editions, kde publikovala dvojjazyčnou poezii s kolážemi v bibliofilních edicích. Bronislava Volková zemřela 29. října 2026.