Avraham Talmi

* 1920

  • „Jak jsme tam byli rok, mládež, československá mládež se dala do spojení s Benešovou vládou v Londýně, ti dosáhli u britské vlády, že z Mauricia ti emigranti se mohou hlásit dobrovolně do československé armády. Tak nás tam bylo osmdesát kluků, kteří jsme se dobrovolně hlásili, a odjeli jsme z Mauricia do Jižní Afriky. Tam nám Angličani dali uniformu a inženýr Kováč, který byl letcem, byl vedoucí náčelník té skupiny a já jsem byl jeho zástupce. Angličani mi dali acting sergeant, to znamená četař. Tak jsme dojeli na Suez, tam nás přivítal československý důstojník, a tak jsme ti, co byli už v armádě, odjeli do Haify. V Haifě byla posádka protiletecká, a ti, co tam nebyli, například já nováček, tak jsme jeli do Sidi Bishr, u Alexandrie, tam byl výcvikový tábor.“

  • „Angličané hledali nějakých patnáct tisíc nových letců. Tak i českoslovenští kluci se mohli hlásit, tak jsem se hlásil na letecký kurz. Bylo nás nějakých osm kluků, kteří jsme prošli i zkouškami. Měli jsme 1. října 1942 odjet z Haify do Anglie na kurz. 25. září jsme dojeli do Haify, hned jsme dostali volno, propustku na pět dní a měli jsme se vrátit 1. října do tábora. Ale já jsem se nevrátil, protože styčný důstojník nový prohlásil, že my na vojnu nepůjdeme, my bojovat nebudeme, my jsme jádrem příští československé armády v Československu po válce. Tak jsem si myslel – proto jsem jel tři roky do Palestiny, na cestě, trpěl hladem, abych se stal jádrem příští československé armády? Tak jsem šel ke kamarádům do kibucu, se kterými jsem byl na hachšara v Ivančicích, a zůstal kibucník.“

  • „Já jsem víc cítil antisemitismus, jak jsem byl v československé zahraniční armádě. Například na Roš ha-šana, židovský Nový rok, jsme byli na frontě, spali jsme spolu s aspirantskou školou. Já měl dobrého kamaráda, který byl profesorem v Bejrútu na americké univerzitě. My jsme se skamarádili až tam. V devět hodin večer jsme slyšeli rádio BBC Londýn, náš pan prezident přál židovským vojákům šťastný nový rok, abychom se dožili zase návratu do vlasti a setkání s rodinou. Najednou se ozve farář katolické fakulty v Olomouci a říká: ,Ten náš pan prezident nemá co dělat, jenom mluvit o židech.‘ Tak jsem si pomyslel: ,No vidíš, říkáš, že není antisemitismus, a co to je, to není antisemitismus?‘ A on říká: ,Neber to vážně.‘“

  • „Já jsem byl na Atlanticu, a jak jsme dojeli, tak Angličané věděli. Palestina ještě byla pod anglickou vládou. Tajná služba věděla, že na cestě jsou ilegální imigranti, tak připravila velkou loď, která jela mezi Toulonem a Saigonem, jmenovala se Patria, a ta mohla vézt tři tisíce lidí. Ty naše transporty byly tři lodě, to bylo asi tři tisíce emigrantů, přímo byli naloženi na tu Patrii. My jsme dojeli do Haify.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Izrael, 01.11.2015

    (audio)
    délka: 01:14:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nejel jsem do Palestiny proto, abych se vrátil jako československý voják

Avraham Talmi
Avraham Talmi
zdroj: Jitka Radkovičová

Avraham Talmi, rodným jménem Ervín Farkaš, se narodil 19. února 1920 v Krásnovcích, obci v okrese Michalovce na východním Slovensku. Pochází z židovské ortodoxní rodiny, v níž vyrůstalo celkem šest dětí. Otec se živil jako obchodník, matka se starala o hospodářství. Avraham měl po maturitě studovat na Vysoké škole obchodní v Praze, ale po okupaci Československa v březnu 1939 se rozhodl k přípravě na vycestování do Palestiny. Jako člen Makabi Hacair absolvoval půlroční kurz hachšara - práce v zemědělství a 29. listopadu 1939 odjel se skupinou sionistů z Prahy do Bratislavy, odkud měli pokračovat do Palestiny. V Bratislavě byla skupina 9 měsíců zadržována, pokračovali až v září 1940 do Rumunska, kde se nalodili na loď Atlantic. Přes zastávku na Krétě se dostali do Haify, kam dopluli 24. listopadu 1940. Do Palestiny ale nebyli vpuštěni a spolu s dalšími byli od prosince 1940 internováni na ostrově Mauricius. V březnu 1942 se přihlásil jako dobrovolník do československé zahraniční armády, účastnil se s praporem generála Klapálka bojů v severní Africe, ale v říjnu 1942, kdy jeho útvar čekal v Palestině na odjezd do Velké Británie, z armády dezertoval. Usadil se v kibucu Kfar Ruppin a změnil si jméno na Avraham Talmi. Od října 1947 do února 1949 pobýval jako vyslanec hnutí Makabi Hacair v Maďarsku, kde prováděl nábor dobrovolníků do nově vznikající izraelské armády. V roce 1949 se do Izraele odstěhovali i jeho rodiče, kteří přežili válku na Slovensku s falešnými dokumenty. Později odešel z kibucu, oženil se a s manželkou vychovali tři syny. Dálkově vystudoval a pracoval jako advokát. Avraham Talmi je vdovec a žije v izraelském městě Kirjat Motzkin.