Štefanie Táborská

* 1950

  • „Když mě paní pustila, dala jsem si do igelitky šaty. Měla jsem jedny nebo dvoje šaty s sebou, neměla jsem víc šatů, abych se převlékala. Když jsem to vzala, jako když se vidím dnes, hop a skok a utíkala jsem až domů a za hodinu jsem byla doma. Doma mě čekal tatínek, na voze naložený hnůj. Když jsem přišla, trochu jsem se převlékla, děda mi zapřáhl krávy a poslali mě s hnojem vést.“

  • „Přijel nějaký pán z Temešváru a hledal tu holky, aby šly sloužit. Hrůzovi měli strejčka – pak začaly hory [práce na dolech] – a on vozil horníky. Přivezl toho pána, který hledal holku, že má doma klučíka. Přišel s ním k nám domů. Tady v Moldavě jsem dostala 150 lei, že ten pán mi dal o 50 víc, tak mě maminka poslala až do Temešváru. Nedokážete si představit, co jsem se tam nabrečela.“

  • „Když jsem měla čtrnáct roků, rodiče neměli peníze. Oni orali a pracovali na poli s kravičkami. Co ta kravička mohla mít za mléko, když celý den orala. Ale maminka to co měla – dvě, tři vejce, trochu smetany, mléka, dala si to do krusny a šla do Nové Moldavy to prodat. Nekoupila nám kilo cukru, třeba čtvrtku nebo půl kila [...]“ – „A chodila pěšky do Moldavy?“ – „Pěšky. A tam našla paní, která měla malé dítě. Tenkrát tam nebyly jesle nebo školky, tak si vzali holky ze Svaté Heleny. Věřili, že to jsou Češi, že nekradou, tak si nás vzali, abychom ty děti hlídaly.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Svatá Helena, Rumunsko, 21.10.2021

    (audio)
    délka: 01:50:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť Banátu
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Od čtrnácti let sloužila v rumunských rodinách

Štefanie Táborská, natáčení pro Paměť národa, říjen 2021, Svatá Helena, Rumunsko
Štefanie Táborská, natáčení pro Paměť národa, říjen 2021, Svatá Helena, Rumunsko
zdroj: Paměť národa

Štefanie Táborská, rozená Šibalová, přišla na svět 7. ledna 1950 v české obci Svatá Helena v rumunském Banátu. Vyrostla ve velmi chudých poměrech, její rodiče Anna a Rudolf se živili jako malorolníci. Původně byla jednou ze čtyř dcer svých rodičů, ale dvě její sestry umřely zanedlouho po porodu. Ve Sv. Heleně navštěvovala místní školu, vychodila zde čtyři ročníky a poté pomáhala rodičům v hospodářství. Od čtrnácti let sloužila a hlídala děti v rumunských rodinách, nejprve se svou starší sestrou Annou v Nové Moldavě a záhy poté v Temešváru, odkud utekla zpátky domů. Roku 1967 se provdala za Václava Táborského, tedy v době, kdy jí bylo pouhých sedmnáct let. Manžel pracoval v uhelných dolech, mezitím co se pamětnice starala o chod hospodářství a výchovu potomků. Starší sestra Anna se po roce 1989 přestěhovala do Žatce, kde nyní stále žije. Pamětnice v době natáčení žila ve Sv. Heleně (říjen 2021).