Sotva jsem se vyučil krejčím, k moci přišli komunisti a s řemeslem byl konec
Stáhnout obrázek
Jaroslav Škarvan se narodil 20. srpna 1932 v pražské porodnici, ale s rodiči žil ve středočeském Neveklově, kde bydlí dodnes. Otec Jaroslav zde provozoval krejčovskou živnost, maminka Marie se starala o domácnost, ke které patřil také kousek pole, louka a drobná hospodářská zvířata. Škarvanovi patřili mezi několik českých rodin, které nebyly v roce 1943 vystěhovány z Neveklova kvůli zřízení výcvikového prostoru Waffen-SS. Jaroslavova tatínka coby krejčího Němci v Neveklově nasadili na práci ve správkárně uniforem a Jaroslav, kterému v Neveklově zrušili školu, musel docházet do šest kilometrů vzdálené školy v obci Tisem. I to byl důvod, proč jej maminka poslala v roce 1944 k tetě do Modřan u Prahy, kde měl školu blíže. V Modřanech prožil i Pražské povstání a konec války. Po návratu do Neveklova u nich doma bydleli sovětští vojáci. Jaroslav popisuje, jak rabovali a vyhrožovali, že matku zastřelí. V roce 1947 dokončil měšťanku v Neveklově, poté šel do Prahy do učení na krejčího. V roce 1948 mu po dlouhé nemoci zemřela maminka a on se vrátil do Neveklova, kde se doučil u otce. Chtěl šít a pokračovat na oděvní průmyslovce, ale jeho plány zničil komunistický puč a následná likvidace živnostenského stavu. Jaroslavovi nezbylo, než nastoupit jako brusič do podniku Jawa, kde pracoval až do důchodu. V roce 1961 se oženil a založil rodinu. V roce 1968 byl svědkem sovětské okupace v Neveklově.
