Václav Schreiber

* 1940  

  • „Vzal jsem kus papíru a jak se to sešlo na jídelně, tak jsem všechny obešel. Říkal jsem jim, že ví co se děje a co se dělo, a jak jsme brečeli v osmašedesátým a všechny tyhle věci. Říkal jsem, že založím Občanské fórum a kdo chce, ať se přidá. Sepsali jsme pak požadavky na našeho vedoucího, posílali jsme požadavky do Šumperka. Potom asi za týden jsme se spojili s ČSAD Zábřeh a ČSAD Šumperk. Dávali jsme se do kupy. To samé ve Vranové Lhotě. Tam jsem nechal účetní Květu vyhlásit, ať se lidé sejdou na ustavující schůzi, že zakládáme Občanské fórum, že nastanou změny a tak dále. Mám dojem, že přišlo osmdesát tři lidí a že přes padesát nebo přes šedesát to hned tam podepsalo.“

  • „Chodili a otravovali, bušili na vrata. Nakonec jich pár podepsalo a vzniklo malé družstvo. Ostatním zvedli hrozně dodávky. Len jsme museli set, mák se odevzdával, muselo se žádat o zabití prasete, což byla velká procedura. Krupony se pak odevzdávaly, dvanáct kilo sádla a k tomu dodávky vajec. Chodili nám do baráku počítat slepice, rybízy, ovocný stromky a všechno sepisovali. Les nám samozřejmě vzali a káceli, kdy je napadlo. Stroje lidem sebrali. Tátovi vzali živnost a za stroje žádnou náhradu nedostal. Nebo potom, když dělal pod MNV, tak žádnou náhradu za elektřinu. Tenkrát zrovna za deset nebo dvanáct tisíc nakoupil železo, aby mohl pracovat. Ani halíř za to nedostal.“

  • „Pak přišel únor a z něho se stal třídní nepřítel, vykořisťovatel, protože svýma vlastníma rukama živil se svými rodiči sedmičlennou rodinu. Všechno mu sebrali a mohl být rád, že ho nezavřeli. Furt za ním lítala kriminálka, protože někdo někde strčil železo a přetrhl samovaz, tak první letěli za kovářem, jestli to tam nestrčil on, nebo kdo si u něj bral jaké železo. Vyšetřovali ho několikrát.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Vranová Lhota, 08.11.2018

    (audio)
    délka: 50:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Vranová Lhota, 04.01.2019

    (audio)
    délka: 10:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 3

    Olomouc, 09.04.2019

    (audio)
    délka: 01:55:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Z táty se rázem stal třídní nepřítel, vykořisťovatel, protože svýma vlastníma rukama živil celou rodinu

Václav Schreiber
Václav Schreiber
zdroj: archiv pamětníka

Václav Schreiber se narodil 22. září 1940 ve Vranové Lhotě jako nejmladší z pěti dětí rodičům Josefovi a Anně. Den před koncem války málem Němci zastřelili spolu se všemi muži v rodné obci jeho otce a dva bratry. Přežili, ale za smrt jednoho německého vojáka zaplatili životem tři nevinní muži, mezi nimi i bratranec pamětníka Jan Jirauch. Po roce 1948 jeho otci znárodnili kovářskou dílnu a všechny stroje. Václav Schreiber se také stal svědkem zakládání místního jednotného zemědělského družstva (JZD) a systematického útlaku místních hospodářů. Potíže s komunistickým režimem měli všichni členové rodiny. Nejstarší bratr Josef se přiženil na velký statek v obci Bezděčí a pod obrovským nátlakem musel vstoupit do tamního JZD a o hospodářství přišel. Sestra Marie a bratr Zdeněk měli zase kvůli svému třídnímu původu potíže v zaměstnání. Další sestra Anna v roce 1949 vstoupila do řeholního řádu Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V roce 1952 ji společně s dalšími sestrami deportovali na Trutnovsko, kde musely několik dalších let pracovat jako dělnice v Texlenu Trutnov. I Václav měl potíže s přijetím na studia. Nakonec se vyučil kovářem. Pracoval pak jako kovář a následně u ČSAD. Václav Schreiber si celý život uvědomoval totalitní ráz komunistického režimu. Už krátce po 17. listopadu 1989 zakládal Občanské fórum v ČSAD Mohelnice a také ve Vranové Lhotě, kde byl v roce 1990 zvolen starostou. V roce 2019 bydlel stále ve Vranové Lhotě.