Zdena Salátková

* 1922

  • „No, a to jsme přišli do školy, a já jsem se těšila, že se budu učit němčinu, a přišli sem Němci. A němčina – jak když mi ji utnuli u pusy. No, zprotivilo se mi to a nechtěla jsem se to učit. No, nechtěla… já jsem byla nervák hroznej. Měli jsme Němce, rodilého, a on nás nutil učit se Mein Kampf nazpaměť. Ten nás tím týral, až mi dal pětku. Protože já jsem se to nenaučila.“

  • „Vedle v Lipanech všechny sedláky vystěhovali. Do pohraničí je vystěhovali a tam dělali nádeníky. Tady to chtěli taky. Každý se s tím chtěl představit, aby si udělal oko, a tak chtěli všechny sedláky vystěhovat. Ten pan Krátký, to byl komunista a ten se tady lidí zastal. Tak tomu zabránil a ani jeden sedlák nebyl vystěhovaný.“

  • „Oni říkali, abych se přihlásila na Smíchově do strany. Já tam nešla, pak mě upomínali, a tak jsem tam jednou šla. To bylo hrozný. Byli tam samí ožralí lidi, já na ně koukala jak trouba, a řekla jsem, že víckrát tam nepůjdu. Netrvalo to dlouho a z Černínského paláce mě vyhodili. Nevím, kvůli čemu, řekli mi, že jsem kulakova dcera a že tam se řeší vážné věci, v Černínském paláci, a že to já nemůžu dělat. Já ani nevěděla, co se tam děje. My jsme jenom spojovali (telefonické hovory – pozn. ed.), ohlásil se mi, kdo koho chce, a tak jsme spojovali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Benice u Prahy, 28.10.2016

    (audio)
    délka: 01:31:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Zlo dělají malí lidé, kteří dostanou velkou moc

Zdena Salátková cca 1954
Zdena Salátková cca 1954
zdroj: Zdena Salátková

Zdena Salátková, za svobodna Klegrová, se narodila 22. listopadu 1926 v Pitkovičkách (dnes na území Prahy) do rodiny Sedláka Josefa Klegra. Zdena měla dva mladší bratry Josefa a Oldřicha. Rodina žila na rodinném statku v Benicích u Prahy, kde obhospodařovala 12 hektarů půdy. Zdena se v roce 1949 přivdala do sousedního statku Salátků. Po roce 1948 všichni soukromí zemědělci v Benicích, zřejmě z vděku, že nebyli vystěhováni do pohraničí podobně jako sedláci ze sousedních Lipan, bez odporu odevzdali majetek JZD. Protože Zdena odmítla vstoupit do KSČ, přišla o práci spojovatelky v Praze a jako dceru „kulaka“ ji poté starosta Benic odmítl uvolnit z JZD, kde ji držel jako pracovní sílu na sezonní práce. Nedostala od něj povolení pracovat na plný úvazek jinde a bez pravidelného příjmu tak zůstala celých 13 let. Rodina musela vyžít z manželova platu. Práci (v Kablu v Praze-Hostivaři) získala až v roce 1963 díky manželově známosti na národním výboru.