Petr Rosendorf

* 1942

  • „On byl v roce 1969 rehabilitován. Nějakou sumu mu za rehabilitaci přiznali a ostatní bylo v cenných papírech. Jenže v roce 1970 byl nový soud, který rehabilitace zrušil jako neoprávněné. On musel všechny cenné papíry a tohleto vrátit a to, co mu bylo vyplaceno jako odškodné za dobu věznění – nějaká částka –, tak musel až do smrti po dvě stě korunách režimu vracet. Čili rehabilitaci on do své smrti po dvou stovkách ze svého platu vracel.“

  • „Takže maminka nastoupila – protože měla rodinnou školu, tak začala domácky šít pro nějakou Drutěvu nebo co to bylo. Ale protože to bylo tak mizerně placené, že skoro si nevydělala ani na naše živobytí, tak pak přešla do podniku Motex, kde pracovala na směny, to znamená ranní, odpolední, noční. Tím pádem já jsem se musel, když měla tu odpolední nebo noční, tak jsem se musel třeba večer postarat o bráchu. Vyzvednout ho z družiny, udělat s ním úkoly. Dát mu najíst a připravit ho ráno třeba, když se ještě nestačila vrátit z noční, do školy. No, docházelo k takovým kuriózním situacím. Já jsem neuměl samozřejmě v té době vařit! My jsme měli vařič. A já vím, že maminka na tom občas na takovém hliníkovém kastrůlku dělala smažená vajíčka. Tak já jsem říkal: 'Udělám smažená vajíčka.' Jenže já nevěděl jak. Nepoužíval jsem máslo, olej, sádlo, nic. Rozklepnul jsem to vajíčko do toho hliníkového kastrůlku a usmažil jsem to. V podstatě jsem to upekl nasucho. No chutnalo to jako papír, něco šíleného, to si dodneška pamatuju. Takhle já jsem se musel o to starat. Ale zas na druhou stranu – já nepamatuju, že bych měl pubertu.“

  • „V roce 1952, v prosinci, byl otec odsouzen za velezradu. Protože tam psali, že má negativní přístup k socialistickému zřízení, prosazuje soukromé vlastnictví atd. A stýká se s lidmi, jako byli doktor Hostička, což je strana Milady Horákové. A za tohleto dostal pět let za velezradu." – "Čili první věc: ten proces je úplně vykonstruovaný?" – "Jo, ano. Takhle, on věděl o lidech, kteří chtějí utéct za hranice. Původně taky uvažoval, že by utekl, ale maminka mu dala nůž na krk, že jestli uteče, tak se rozvede.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 19.06.2023

    (audio)
    délka: 02:03:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nepřátelský systém mi zavřel otce a já se musel naučit s ním žít

Petr Rosendorf, 1956
Petr Rosendorf, 1956
zdroj: Archiv pamětníka

Petr Rosendorf se narodil 1. října 1942 v Praze. Jeho otec, právník a národní socialista Antonín Rosendorf, byl po komunistickém převratu v roce 1948 nejprve takzvaně vyakčněn z úředního místa a poslán kácet stromy. 5. září 1952 byl zatčen a v prosinci téhož roku ve vykonstruovaném procesu odsouzen k pěti letům vězení za údajnou velezradu. Prošel Pankrácí, trestaneckým lomem Mořina, cementárnou v Radotíně, doly ve Vinařicích u Kladna a Rtyni v Podkrkonoší, vězněn byl také ve Valdicích, Banské Bystrici, Senici a v Žiaru nad Hronom. Syn Petr ho během této doby směl navštívit jen třikrát. Protože matka musela finančně zaopatřit rodinu, Petr se v době dospívání staral o domácnost a mladšího bratra. Se štěstím se dostal na gymnázium, resp. tehdejší jedenáctiletku, na vysokou školu se ale přes výborný prospěch hlásit nesměl. V 16 letech tak nastoupil k zedníkům, později dělal v ČKD elektrická zařízení pro lokomotivy a metro. V roce 2023 žil v Praze.