Bohuslav Rodovský

* 1932

  • „Znamenalo to ráno vstávat ve tři, v půl čtvrtý a nakrmit dobytek. Pak se jelo na krmení a dělala se práce na poli. Večer přijet domů v pět hodin a hned do chlíva. Vždyť to bylo pětačtyřicet kusů dobytka a šest koňů. Poklidit. Já jsem se ani nedostal z domu. Vždyť já ani neumím pít pivo. Uznávám matku, že to všechno vydržela!“

  • „Ze sametové revoluce jsme byli strašně nadšení, ale pak přišlo poměrně velké zklamání. Když nám měli vracet majetek nebo když jsme od někoho chtěli dosvědčit, že se nám něco stalo, tak se nás úplně stranili, báli se. Některý nám vůbec nepodepsali, že jsme měli majetek. Určití lidé proti nám dokonce vystoupili a napsali takový pamflet, že jsme byli zcela nemajetní. Ve vesnici to podepisovali i ti, co tu tehdy vůbec nežili! Pak to ale vypadá, že chcete něco, na co nemáte právo, a že lžete.“

  • „Společně jsme sdíleli všechny pétépácký potíže. Řvali na nás, že jsme si tam přišli odčinit hříchy, které napáchali rodiče na pracující třídě. Používali třeba hesla jako: ‚Když klesnete, tak my vás nepozdvihneme, ale ještě přišlápneme.‘ Ovšem my jsme byli mladí kluci a pořádně jsme si to ani neuvědomovali. Až později jsme si uvědomili, že to není žádná legrace, že nás v podstatě nepovažují za lidi.“

  • „Občas přijel někdo z vysokých důstojníků. Večer jsme byli všichni svoláni do kulturní místnosti. Přesvědčovali kněze, aby odstoupili od víry. Dokonce se je snažili přesvědčit, aby vstoupili do strany. My jsme to jen vzadu sledovali. Pořád na ně mluvili, pak vstal doktor Pluhař. Ještě dnes ho vidím – menší pán, málo vlasů a brýle. Odpovídal jim jen on, nikdo jiný z kněží nemluvil. Řekl jen: ‚Já se zeptám bratří.‘ Otočil se na ně. Mluvil s nimi latinsky nebo anglicky. Pak se obrátil zpátky a řekl jen: ‚Bratři s tím nesouhlasí.‘ Pak bratři už jen seděli a ani nehlesli, ať mluvili důstojníci sebevíc.“

  • „Mezitím se tu rozpadlo menšinové družstvo. Matce vrátili přes deset hektarů. Celý to bylo proto, aby byly zase vysoké dodávky. Nechtělo se mi, ale že prý dokud nepodepíšu, že se vrátím do zemědělství, tak mě nepustí. Podobně jako ostatní jsem musel. Domů jsem přišel po Vánocích, počátkem ledna 1955. Ale nikde nic, všechno rozkradený. A měl jsem hospodařit! Asi za dva dny přišla sama od sebe černá kobyla. To byl začátek hospodaření.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Starý Bydžov, 11.05.2014

    (audio)
    délka: 01:16:44
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když jsem chtěl po revoluci vrátit majetek, tak na mě řvali, že lžu a že mi nic nepatří

Rodovský_dobové.jpg (historic)
Bohuslav Rodovský
zdroj: archiv pamětníka

  Bohuslav Rodovský se narodil 8. října 1932 v Praze, celý život ale žil ve Starém Bydžově. Rodina vlastnila na tehdejší poměry značný zemědělský majetek - devadesát hektarů. Pěstovali především obilniny a cukrovou řepu, také chovali dobytek. Část otcovy rodiny emigrovala po roce 1948 do Ameriky. Bohuslav Rodovský se zúčastnil legendární selské jízdy v roce 1947. Po absolvování povinné školní docházky na obecné škole začal navštěvovat gymnázium v Bydžově a následně hospodářskou školu v Novém Bydžově. Poté se vrátil na rodinný statek. Po roce 1948 se postupně zvyšovaly povinné odvody zemědělských produktů až do nezvladatelné výše. Poté, co bylo rodině zakázáno mít zaměstnance a otec vážně onemocněl, byla péče o statek neúnosně náročná. Brzy vzniklo v obci menšinové družstvo a polnosti jim byly zabaveny. V roce 1952 byl Bohuslav Rodovský odveden k pomocným technickým praporům. Sloužil u jednotky v Komárně, poté v Turčianském Svätém Martině, Vrútkach či v Trenčíně. Pracoval jako pomocný stavební dělník. Do civilu se vrátil počátkem roku 1955. Po rozpadu menšinového družstva bylo rodině vráceno deset hektarů, na kterých se pokoušel začít znovu hospodařit. V roce 1957 ale byly jejich polnosti bez náhrady definitivně přičleněny k místnímu zemědělskému družstvu. Na zemědělské škole v Novém Bydžově vystudoval obor mechanizační pěstitel a poté pracoval v zemědělském družstvu. Brzy se ale začalo projevovat jeho podlomené zdraví a opakující se zdravotní problémy mu značně komplikovaly život. Majetek byl sice po sametové revoluci rodině vrácen, ale ve značně zdevastovaném stavu. V současné době polnosti pronajímají.