P. Jozef Regec

„Tak jsme se odstěhovali do Osvětimi na práci. Baráky jsme tam stavěli, po dvou měsících tam přistěhovali Židy. A nás převezli do Dachau. Já jsem byl brán jako automechanik, tak jsem tam opravoval dveře, co se dalo, jako mladý kluk.“

„Já pořád věřil, já to i těm svým kamarádům říkal (že přežiji). Oni byli dva bráchové, trochu starší ode mě, asi kolem třiceti, no ale ten jeden to nevydržel s tím jídlem a zemřel. To bylo mnoho lidí, kteří tam křičeli od bolesti a umírali na maso od UNRRY. A oni až potom na to přišli, že neměli dávat maso, ale jen čokoládu a takové. Tak já jen čokoládu valil do sebe, a to nebylo, jako je teď, to byla taková hrubá (tlustá), nevím ani, jak to dělali, ta byla tak hrubá, že se to nedalo odlomit, tak jsme to rozbíjeli kamenem.“