major v. v. Václav Rachač

* 1921  †︎ 2015

  • „Já tomu moc nevěřím a nikdy jsem se v tom nehrabal. Jednou jsem byl taky. Tam byl o kousek dále maják, a když bylo hlášeno, že přišli Němci, dělaly se razie. Vždycky se sebrali lidi, kteří momentálně neobědvali, neměli nic jiného na práci a šli dělat tyto razie. Jednou jsem se byl taky podívat v tom majáku. Oni dělali všelijaké nástrahy, do krabiček dávali (výbušniny – pozn. autor). Už jsem koukal, jestli někde nečouhá drátek nebo něco, a šel jsem raději pryč. Nevěřil jsem tomu. Pokud se mne týče, když bylo už po válce, tak třebas sundávali dráty, střílelo se na oslavu a sestřelili ze sloupu chlapa.“

  • „Měl kulomet a řidiče. Řidič u tanku má velké pancéřové okno a v tom má malý průzor. Měl to otevřené a shodou okolností dostal zásah střepinou. A rovnou to napasoval do baráku. Byl od krve. Jak se klepal. Žádná sranda to nebyla.“

  • „Když jsme jezdili ven do toho pásma, tak jsme byli ubytovaní až hodně daleko za frontou. Protože traktory, které táhly děla, říkají jim kukačky, měli uložené hodně vzadu. Tam bylo také velitelství, na náměstí jsme měli parkoviště a také jsme tam spali.“

  • „Tam jsme čekali, až se dal dohromady konvoj. Vraceli se hlavně Kanaďané. Protože starší pánové šli na vojnu na půl roku, tak se vraceli zpátky a vezli raněné. Jeli jsme dlouho lodí. Myslím asi tři neděle. A dojeli jsme do Glasgow.“

  • „Když se zrušila armáda, tak délesloužící rotmistři šli většinou (do vládního vojska – pozn. autor). Neměli žádné vyhnutí. Když chtěl přežít nebo nechtěl chodit s lopatou, tak musel někam takto jít. Chlapi tam vstoupili, ale taky to neměli jednoduché. S lecčím nesouhlasili. Každý může dělat, kdo chce, co chce. Takový je život, tak to jde dále.“

  • Celé nahrávky
  • 6

    Předměřice nad Labem, 16.03.2014

    (audio)
    délka: 01:09:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 7

    Předměřice nad Labem, 17.05.2010

    (audio)
    délka: 01:27:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Těžko se to prožívá

Václav Rachač,17.5.2010
Václav Rachač,17.5.2010
zdroj: autor Luděk Jirka

Major v.v. Václav Rachač se narodil 20. května 1921 v Českých Budějovicích v tehdejším Československu. Vychodil obecnou školu a poté plánoval emigraci do Spojených států amerických, nakonec se však vyučil holičem. V roce 1941 se přihlásil do vládního vojska a byl odveden do šestého praporu v Hradci Králové. V květnu 1944 byl spolu s dalšími „vladaři“ nasazen do Itálie na pomocné a strážní práce. Zde však Václav s dalšími vojáky vládního vojska zběhl, přešel k italským partyzánům a následně se přes Švýcarsko a italskou Neapol dostal do Velké Británie. Dne 22. prosince 1944 byl odveden do 1. československé samostatné obrněné brigády. Prodělal spojařský kurz. Poté sloužil jako radista u Dunkerque, kde obrněná brigáda držela německé vojáky v obležení. Po válce pracoval v Českomoravské-Kolben-Daněk v Hradci Králové. Žil v Předměřicích nad Labem. Václav Rachač zemřel 10. března 2015.