Antonín Procházka

* 1929

  • „Zkrátka, to jsem se všechno dozvěděl až pak. Dva tam kradli, nebo nekradli, přes prodejny získávali peníze. No a je zavřeli a já jsem tam dělal účetního. A čtvrtého června jsem jel normálně do práce. A přijeli policajti, zabalili mě, že potřebují něco vysvětlit. Tak mě vzali do Liberce a mně trvalo pět a půl roku, než jsem to vysvětlil. Dostal jsem těch deset roků. Všichni tvrdili, že přijdu domů. I policajti. Když byl proces, rodiče přijeli z Moravy, že už budu doma. Přijeli a sháněli mě a manželka jim řekla: Má deset let. Nevím, zkrátka se potřebovali na mně zahojit, že otec šel do penze bez penze. Tak mně jednoduše dali deset let a bylo to vyřízený. A když jsem se odvolal, tak to stejně nepomohlo.“

  • „Ale ještě fungoval Rolný. Když jsme něco potřebovali, tak jsme za ním šli a dal nám třeba peníze na nějaký večírek nebo něco. On byl komerční rada, měl v Prostějově Grandhotel a jezdil na kole. A my jsme měli uniformy a vždy jsme museli zdravit. Nazdar kluci, křičel. Byl bezvadný. A jeho syn to měl převzít a utekl do Švýcarska. A když se to pak otočilo, vrátil se, že firmu Rolný zařídí znovu a nějaký jeho spolupracovník ho podrazil, zkrachovalo to a byl zase konec Rolnýho.“

  • „Byla tam četnická stanice a bydleli jsme tam v prvním patře. A tam, co jsme spali, jsme nechali rolety vytažený, a kde jsme nespali, tam jsme rolety stáhli. Kdyby házeli cihly, aby je házeli tam, co si mysleli, že spíme. Jenomže Němci tu četnickou stanici hlídali s puškami, takže vlastně nám se nemohlo nic stát. Akorát ty Češi, co byli okolo, tak ti to odnášeli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hrádek nad Nisou, 04.04.2022

    (audio)
    délka: 01:57:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Zavřeli ho na deset let. Strýc se bál stejného osudu a raději se podřezal

Na vojně II., 1951-1953
Na vojně II., 1951-1953
zdroj: Archiv pamětníka

Antonín Procházka se narodil 20. dubna 1929 v Kroužku, což je část obce Rousínov na Vyškovsku. Jeho otec narozený v roce 1895 se učil ve Vídni na obchodního příručího. Za první světové války skončil na východní frontě v ruském zajetí. Pamětník vyrůstal s bratrem a rodiči v obci Hlubočany, kam jeho otce poslali na službu jako četníka. Vesnice byla součástí takzvaného Vyškovského jazykového ostrova, který byl nejmenší německy mluvící enklávou v tehdejším Československu. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava s rodiči přesídlil do Nížkovic, kde v dubnu 1945 prožil osvobození sovětskou armádou. Již předtím se učil na krejčího na škole, kterou v Prostějově založil Arnošt Rolný. V OP Prostějov začal i pracovat a v roce 1948 ho podnik vyslal na sever Čech do Varnsdorfu zakládat sklady. Následně pokračoval i v Liberci. V roce 1954 se oženil. V podniku dělal účetního a v roce 1957 byl zatčen a za údajnou zpronevěru odsouzen k trestu odnětí svobody na deset let a náhradě škody. Ve vězení strávil pět a půl roku v táboře Vojna u Příbrami a na Pankráci. Svého syna Jaroslava Procházku poprvé viděl až jako tříletého. Ten se později stal rekordmanem ve zvedání sudů s pivem. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy prožil 21. srpna 1968 v Liberci. V roce 2022 žil v domě seniorů v Hrádku nad Nisou.