„Nemohl jsem studovat, a tak jsem šel do učení. Chytl jsem místo na závěr prázdnin, nebo jinak bych musel do dolů. Chtěl jsem se jít učit lesníkem nebo opravovat rádia. Ale ani jedno nebo druhé nebylo možné,“ popisuje ve svém vyprávění Josef Klíma (na fotografii nejmenší uprostřed).
„Nemohl jsem studovat, a tak jsem šel do učení. Chytl jsem místo na závěr prázdnin, nebo jinak bych musel do dolů. Chtěl jsem se jít učit lesníkem nebo opravovat rádia. Ale ani jedno nebo druhé nebylo možné,“ popisuje ve svém vyprávění Josef Klíma (na fotografii nejmenší uprostřed).
„Rád jsem tančil. Takže třeba v Parku kultury Julia Fučíka se v neděli pořádaly tzv. čaje. Nesměl se tančit holanďan nebo kankán. Pořadatelé chodili mezi tanečníky, a jakmile během tance začal někdo protáčet děvče, vyhodili ho. Mě už tam potom nepustili, a tak jsem začal chodit do Radiopaláce, kde to tak přísné už nebylo,” vzpomíná Josef Klíma (vlevo).
„Rád jsem tančil. Takže třeba v Parku kultury Julia Fučíka se v neděli pořádaly tzv. čaje. Nesměl se tančit holanďan nebo kankán. Pořadatelé chodili mezi tanečníky, a jakmile během tance začal někdo protáčet děvče, vyhodili ho. Mě už tam potom nepustili, a tak jsem začal chodit do Radiopaláce, kde to tak přísné už nebylo,” vzpomíná Josef Klíma (vlevo).
