Peter Peleg

“Jmenuji se Peter Šlomo Peleg. Ale narodil jsem se jako Peter Politzer. Rodina pocházela z českého města Polička, byli jsme tedy československá rodina." - "Kde jste se narodil?" - "Shodou okolností jsem se narodil ve Vídni, v Rakousku. Ale stalo se tak jen proto, že můj otec byl lékař a maminka měla komplikovaný porod a on trval na tom, že musí rodit tam. Můj starší bratr se narodil v Bratislavě, kde byl otec asistentem na fakultě. A tento porod byl obtížný, proto bylo rozhodnuto, že se musím narodit ve Vídni, protože tamní nemocnice byla lepší než ta bratislavská. Matce trvalo dvanáct hodin, než mě porodila, bylo to ještě horší než v Bratislavě (...) Bydleli jsme v Čadci, ´středu vesmíru´, na severozápadě Slovenska. Otec byl lékařem u Československých státních drah, takže jsme mohli cestovat v podstatě zadarmo. Proto jsem se narodil ve Vídni, jinak jsme celou dobu žili v Čadci. Narodil jsem se v roce 1925, už je to pár let. Do ledna 1949 jsme žili na Slovensku, pak jsme se přestěhovali sem (do Izraele). Vzal jsem si ženu, která pocházela ze Slovenska, z Nového Mesta nad Váhom, bohužel před 15 lety zemřela. Tak jsem se oženil podruhé. A shodou okolností její otec pocházel také z Nového Města nad Váhom a matka z Topoľčan. No a ona je Asiatka, narozená tady v Izraeli, takže jsem zůstal pravověrným rodilým Slovákem. To je o mně všechno." Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

“Jeden rok za války, v letech 1942 až 1943, jsem si od svého přítele opatřil falešné doklady. Jako čistý příslušník árijské rasy jsem žil v "pracovním" táboře. Regulace horských toků, Státní stavební úřad Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Tak se jmenovala ta společnost. Regulovali jsme koryta horských potoků, které stékají z hor a zejména na jaře, při tání, způsobují záplavy. Přestože jsem měl jen pět tříd střední školy, byl jsem považován za intelektuála. Dělal jsem geodézii. Moje práce nebyla nijak obtížná. (...) Můj šéf věděl, že jsem Žid, ale přesto mě do této firmy poslal. Tak jsem se měl relativně dobře. V dubnu 1943 mě dokonce poslali do Tater, do okolí Liptovského Mikuláše, to byla těžká doba. Myslel jsem si, že mě tam poslali, protože jsem byl tak chytrý, protože jsem dobře měřil. Ale poslali mě tam proto, že hrozily nějaké nájezdy slovenských četníků. Nehledali konkrétně Židy, ale hlavně dezertéry ze slovenské armády, kteří nechtěli vstoupit do slovenské armády proti Rusům. To už bylo po Stalingradu. Hledali je, a proto mě raději poslali na tento výcvikový kurz. V létě 1943 mi pomohl jeden kněz, který byl přítelem tehdejšího prezidenta doktora Tisa, který znal mého otce, protože spolu každý večer hráli karty. Poradil mému otci, aby mě neskrýval, ale aby mě nechal zapsat na místním úřadě jako Žida, a vesnický notář mě pak přihlásí jako Žida přiděleného k místnímu úřadu. To bylo v červenci 1943, zemřel před pěti lety. Zůstal jsem tam až do srpna 1944. Bylo to zcela legální, nikdo do toho nezasahoval, žil jsem tam legálně s rodiči a pod svým jménem. Zapomněli, že jsem se předtím jmenoval jinak. Byl jsem zase Peter Politzer. Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)”