Agustín Palma Masa
* 1961
-
„Podívejte se, no sám jsem měl svého syna několikrát na dětském oddělení v nemocnici, dokonce jen kvůli průjmu. Pokud nepřineseš nějaký hezký dárek doktorovi, o tvoje dítě se nepostará. Pokud mu nic nedáte, nechá vaše dítě klidně zemřít. Musíš být s doktorem za dobře, jinak riskuješ jeho život, protože se o něj prostě nepostarají. Opakují stále dokola: ‚Uklidněte se, počkejte‘. Mám taky vnučku, která byla sexuálně zneužita, je ještě maličká, no a můj zeť je ve vězení v Santiagu de Cuba, protože toho násilníka napadl mačetou. Naše vnučka se z toho ještě nevzpamatovala, vypadá jako duch, celá průsvitná. Navštěvuje školu CDU [typ vzdělávací instituce na Kubě], v ulici Morales, která je mezi ulicemi Parual Pérez a Manuel Ibarrola. Za její stravu ve škole platíme sedm pesos měsíčně, to je povinné, aby děti jedly ve škole, ale často je posílají domů, protože není, co jim dát k obědu, ale stejně to musíš zaplatit.“
-
„Nebojím se říct nahlas, že policisté jsou zkorumpovaní, sám jsem zažil, jak přepadli pekařství, kde jsem pracoval, na rohu ulice Emilio Giro a Marcelo. Zkorumpovaní zloději. Nebo posílali skupinku mladíku, aby za ně kradla, tenhle gang taky přepadával lidi na ulici, nebo násilím strkal kolemjdoucí z ulice rovnou do policejního auta. Také si vybavuji případ vedoucího Ekonomického oddělení policie, jménem Iván, který nakonec skončil ve vězení, protože být vedoucím Ekonomického oddělení policie už byl opravdu vysoký post, raději ho sesadili, když už měl veliký vliv.“
-
„Pokaždé, když už to vypadalo, že mi přes pracovní úřad nabídnou nějaké zaměstnání, tak smlouvu nakonec zrušili, jen tak, bez udání důvodu. Vyhodili mě z pekárny, kde jsem pracoval. Posílali mě z jednoho místa na druhé, přehazovali si mě. No a když jsem si konečně připadal, že mám stálou dobrou práci a můžu zaopatřit svou rodinu, přepadli mě a ukradli mi telefon. Navíc, lidi z pracovního úřadu vedou proti mé osobě neustálou válku, jako Alicia Millán z personálního oddělení, kde trvají na tom, že musím zaplatit kauci za to, aby mě vůbec zaměstnali, abych mohl pracovat. Jak bych si něco takového mohl dovolit, když nemám peníze ani na jídlo, na oblečení, ani pro mou manželku nebo děti, jak bych si mohl dovolit zaplatit za pracovní místo?“
-
„Můj otec byl politickým rebelem v trenkách, tak ho přezdívali. ‚Byl trestán režimem [plantado]?‘ Ano, protože si nechtěl obléct vězeňský úbor, byl vězněm v trenkách. Jednou mu řekli: ‚Jestli chceš, abychom přesunuli tvého synáčka sem k tobě do vězení, musíš začít sekat dobrotu.‘ No, a tak můj otec začal dělat, co mu režim nařídil, abychom mohli být spolu, aby mě mohl chránit a starat se o mě. Když mě přemístili [do Chafarinas], spadla mi čelist, nezvládal jsem to, měl jsem velké problémy s poslušností, přidali mi další rok ve vězení za nepokoje v zařízení a za zranění stráží. ‚Jaký byl život ve vězení v té době?‘ Plný násilí. Mladého kluka tam dokázali stáhnout až na samé dno, i ostatní vězni se k sobě chovali hrozně, vraždili se mezi sebou, sodomie, podvrhy, všechny tyhle věci. Dokonce jsem poznal i hlídače, kteří nakonec skončili také za mřížemi, za držení drog, za marihuanu.“
-
Celé nahrávky
-
Cuba, 24.03.2020
(audio)
délka: 01:25:17
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Chtěl bych, aby na Kubě zavládla demokracie. Když tě policie bezdůvodně mlátí, abys mohl říct, že se jedná o potlačování lidských práv.
Agustín Palma Masa, kubánský disident a bojovník za lidská práva, se narodil v Guantánamu v roce 1961. Pochází z rodiny s rozpolcenými politickými postoji – jeho matka pracovala jako policistka komunistického režimu, oproti tomu otec byl politickým vězněm tohoto systému. Agustín se rozhodl následovat svého otce, což mu ale přineslo více než 20 let strávených v různých kubánských věznicích. Dalším výsledkem jeho protirežimní činnosti a členství v organizacích „Kubánské hnutí mládeže pro demokracii“ [Movimiento Cubano de Jóvenes por la Democracia] a „Vlastenecká unie Kuby“ [Unión Patriótica de Cuba] je neustálé zadržování policí, útoky ze strany Státní bezpečnosti a vystěhování z vlastního domu v Guantánamu, kvůli čemuž nemá od roku 2016 kde bydlet. Je ženatý a má dvě děti. Agustín je vyučeným pekařem, nicméně jako politický vězeň a bojovník za lidská práva se ocitl bez možnosti být legálně zaměstnán. Musel by uhradit nepřiměřeně vysoký poplatek pracovnímu úřadu a novému zaměstnavateli, aby ho vůbec zaměstnali, což je na Kubě běžná praxe zacházení s bývalými politickými vězni.
