Josef Odstrčilík

* 1929

  • „Při bitvě partyzánů s gestapáky v obilí byla velká přestřelka. Páleníček ze Žeranovic byl také u partyzánů a nevím, buď byl postřelený a nemohl utéct, nebo ho Němci gestapáci zajali. To nevím dodneška. Jen jsem se dozvěděl, že ho odtamtud odvezli – u nás byly dvě hospody, vrchní a spodní. K té spodní ho odvezli a tam na tom nádvoří ho před lidmi vyslýchali. Naopak byli rádi, když tam bylo moc lidí, aby dostali strach a nepřechovávali partyzány. A tam ho tak mlátili, až ho domlátili.“

  • „Vzali jsme je dál do chalupy. Kvéry, samopaly naházeli v síni do rohu a šli do kuchyně, protože ten Fuksa to u nás znal. Chodíval se k nám holit předtím, než se stal partyzánem. Napřed jsme si s nimi museli sednout, já i brácha, a něco s nimi pojíst. Vytáhli ovar a teprve pak jsme je mohli ostříhat a oholit.“

  • „Do půlnoci jsme holili, stříhali a oni byli schovaní přes cestu u Vaňharů v zahrádce. A jak se u nás zhaslo, tak věděli, že už tam nikdo není. Tak přišli a mlátili na dveře. My jsme ještě nadávali: ‚Však sakra lidi vědí, dokdy holíme.‘ No ale otevřeme a to byl ten Nikolaj, ruský partyzán, a s ním Franta Fuksů. Chodil k nám i předtím, než se stal partyzánem, takže to věděl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Holešov, 19.12.2019

    (audio)
    délka: 01:32:55
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Holič partyzánů

Pamětník se svým autobusem, vyznamenán za kilomentry bez nehod
Pamětník se svým autobusem, vyznamenán za kilomentry bez nehod
zdroj: archiv pamětníka

Josef Odstrčilík přišel na svět 9. prosince 1929 v Horní Lapači na Holešovsku. V rodině Aloisie, rozené Krajčové, a Františka Odstrčilíka vyrůstal společně se třemi sourozenci. Školu vychodil v Žeranovicích a poté se vyučil holičem. V posledních měsících druhé světové války se v jeho rodné obci začali objevovat partyzáni. Nejednou se v noci dostavili k Odstrčilíkovým domů, kde si Josef s bratrem Františkem zřídili oficínu, na pozdní stříhání a holení. Na sklonku války byl bratr František povolán ke kopání zákopů, ale zběhl a byl zatčen. Řemeslu se po válce Josef věnoval už jen krátce. V prvních letech svobody se stal řidičem z povolání. Zprvu s vojenskými auty po americké armádě a později s prvními autobusy začal do Zlína vozit zaměstnance Baťových závodů, později Svitu. Od druhé poloviny 50. let až do odchodu do důchodu v roce 1989 jezdil s autobusem mezi Hranicemi na Moravě a tehdejším Gottwaldovem. Poslední roky žije v domově pro seniory v Holešově.