Josef Mlynář

* 1950

  • "Tenkrát se tomu bránila, pořád tomu družstvu. Říkala, že už to jde, když pomáhám. Nechtěla to podepsat. A pamatuji si, tady nějaký soudruh z Poličky tam jezdil, takový děda divný, a strašně se zlobil na matku, že oni ve městě kvůli ní, že nechce podepsat družstvo, nebudou kupovat furt drahý chleba."

  • "Byly to dva tábory. Vím, že byla úplně jiná nálada, že se to tak všechno uvolňovalo. Měli jsme tvořit čelo prvomájového průvodu. Vím, že jsme tenkrát dostali prapory český, ruský, Engelse, Marxe. Takové fousaté strejce na tyčkách a měli jsme to v čele toho průvodu nést. Seřadili jsme se před školou a měli jsme někam jít a předávat to dalším školám. My jsme to naházeli do roští a šli jsme jen s českými prapory. Ti z toho měli radost a tamti blázni dělali zase strašné dusno, ale nic se nevyšetřilo."

  • "Vždycky když ti tesaři to měli natesané, tak se to zakrývalo větvemi, aby to nesvítilo, a v noci to převezli. A pak přeci jen něco našel. A tak na strejce Červeného, který musel jet na polesí. A tenhle hajný šplhal na polesného, ale skončil špatně - nikdy se polesným nestal, přišel tam mladý a udělali polesného z něj. Polesný mu to rozmlouval, aby nedělal problémy. Jenže se to vědělo, a pak matku dotlačili k tomu podpisu tím, že se to nebude řešit, když podepíše družstvo, jinak by to bylo rozkrádání socialistického majetku. Ono to bylo naše, ale nebylo to povolené."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Polička, 27.09.2020

    (audio)
    délka: 02:29:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Narodil jsem se jako třídní nepřítel, a taky tak zřejmě zemřu

Josef Mlynář na konci šedesátých let
Josef Mlynář na konci šedesátých let
zdroj: archiv pamětníka

Josef Mlynář se narodil 6. prosince 1950 v osadě Dědek nedaleko Poličky. Den před jeho příchodem na svět zemřel jeho otec Josef a ovdovělé matce Marii připadla starost o rodinné hospodářství, o které usilovalo místní jednotné zemědělské družstvo (JZD). Tlaku odolávala až do roku 1959, kdy zřejmě pod výhrůžkou z obvinění krádeže dřeva podepsala začlenění do družstva. Po dlouhá léta byl matce oporou i její malý syn Josef. Svůj vřelý vztah ke koním, ke kterým tíhli i Josefovi předci, v budoucnu přetavil i v profesi. Po dovršení základní školy nastoupil v září 1965 na odborné učiliště v Jaroměři na obor kovář – podkovář. Poté byl zaměstnán v JZD v Borové, kde pracoval na dílně, a později mu svěřili péči o tradiční koňské plemeno zvané Českomoravský belgik. Po roce 1991 začal soukromě podnikat a pronajal si kovárnu v Borové, o kterou se později soudil. Restituční spor trval jedenáct let a odvoláním přešel až k mezinárodnímu soudu v Ženevě. Josef Mlynář působil po dvacet let v zastupitelstvu obce Borová. Po odchodu do penze se nadále se svými syny věnuje zemědělství a chovu koní. Od roku 1999 tradičně pořádá Formanský den v Borové, kde i v době natáčení žil (září 2020).