Miroslav Marusjak

* 1960  

  • „Když byly volby, to bylo taky zajímavé, my se ženou jsme to řešili tehdy celkem inteligentně, říkám: ,Ty jo, aby mě naháněli s urnou po baráku, že jsem nevolil, nebo prostě tak...‘ tak jsme šli vždycky na úřad a řekli: ,Nebudu tady v době voleb, budu mimo. Vezmu si cestovní lístek.‘ Ten jsem spláchl do hajzlu a bylo to vyřešený, že. A babička říkala, že přišla k volbám, šla za plentu, tam (lístek) vytáhla, do obálky naházela svaté obrázky, hodila jim to tam a vždycky říkala: ,Pomož hadovi zpod kaměňa a uštípne ťa.‘“

  • „Byl tam jeden kluk na tom ohni, to bylo zase na Heřmánkách. On snad i vyhrál nějakou cenu a prostě hrál tam na kytaru – snad nějakýho Mertu, Janotu a nějaký svoje (písničky). A už se tak asi o nás vědělo, tak jsme se tak nějak sčuchli a: ,Ty máš takový pásky.‘ A: ,Ty máš pásky.‘ Byl z Břidličné, tak hned jel se mnou ke mně domů. Dal jsem mu nějaké pásky, že mi něco nahraje. Jmenoval se Holub a vím, že to jsem pak už nějak nedopátral, ale měl problém s estébáky a s těmi páskami. Poslala mi to až pak jeho žena, co už nahrál i pro mě, co měl bokem. (Byly na něho) takové tlaky, ještě měl děcka, on se oběsil.“

  • „Třeba v osmašedesátém, to jsem byl na táboře, byl to vlastně třetí turnus, Bystřice pod Hostýnem, a vím, že jsem psal domů dopis, osmiletej kluk: ‚Přijeďte si pro mě, bude válka s Rusy.‘ Jak jsem to chápal... a rodiče si nás postupně odváželi. Možná jsem tam byl o dva dny (méně) nebo nevím, o kolik mě odvezli (dřív), než ten tábor vlastně skončil. Ostatní děcka už pak odvezli autobusem, ale rodiče si pro ně i jezdili, že.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Olomouc, 28.03.2021

    (audio)
    délka: 01:45:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Trampem v době normalizace

Miroslav Marusjak, fotografie na občanský průkaz – 1975
Miroslav Marusjak, fotografie na občanský průkaz – 1975
zdroj: Archiv pamětníka

Miroslav Marusjak se narodil 19. června 1960 v Olomouci. V letech 1968–1970 chodil do skautu, na skautském táboře zažil v srpnu 1968 okupaci a vzpomíná i na zákaz Junáka v roce 1970. Brzy po ukončení základní školy jej zlákala početná trampská komunita. Miroslav díky vandrům začal objevovat písně Karla Kryla či Svatopluka Karáska, přes něž se dostal k undergroundu. Kapely jako The Platic People of the Universe a DG 307 mu učarovaly. Začal shánět pásky s nahrávkami a zároveň se zapojil do samizdatového šíření přepisů básní Egona Bondyho, Pavla Zajíčka a dalších autorů, kteří byli v nemilosti režimu. Během normalizačních let se seznámil s písničkářkou a emigrantkou Dášou Vokatou, poslouchal Svobodnou Evropu a začal psát poezii. Inspirací mu byla Beat generation, v Československu zastoupená Václavem Hrabětem či Vladimírou Čerepkovou. Zároveň začal přispívat do samizdatových novin Z kraje krále Ječmínka a trampského periodika Sem Tam. Svoji vášeň pro poezii naplno rozvinul až po sametové revoluci. Pod hlavičkou undergroundového vydavatelství Uši a Vítr mu vyšlo několik sbírek. Miroslav Marusjak je v roce 2021 neúnavným organizátorem alternativních festivalů a externím redaktorem magazínu Uši a Vítr a znovu vzkříšeného undergroundového časopisu Vokno (dnešní Voknoviny). V roce 2021 žil v Olomouci a pracoval na dráze jako signalista. S manželkou Ivanou vychovali dceru Annu.