Diktatura proletariátu byla i u maturity. V komisi seděl úderník z Vagonky
Stáhnout obrázek
Jiří Marhan se narodil 26. ledna 1933 v Komořanech u Mostu. Rodiče byli učitelé. Vyrůstal společně s mladší sestrou Blankou v Uhlířských Janovicích, kam se rodina přestěhovala v roce 1936 z pohraničí v obavách ze sílícího německého nacionalismu. Netrvalo dlouho a se začátkem války skutečně otec Josef pomáhal několika českým známým, kteří z pohraničí prchali. Válka zasahovala do veškerého dění. Jiří chodil v té době do školy a zažil dvojjazyčné vysvědčení, pustošivý dopad spojeneckých leteckých bomb anebo strach z fiktivní postavy Péráka, který prožíval pokaždé, když šel lesem. V září 1945 nastoupil do kolínského gymnázia. Maturita v roce 1951 už probíhala v uvědomělém komunistickém stylu, řadě témat vévodilo sousloví „třídní boj“. V říjnu téhož roku začal studovat Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT) v Pardubicích, ovšem až po předchozím měsíci brigády v dole Nosek u Kladna. Na vysoké škole si také odbyl vojenskou přípravu. V roce 1956 promoval a nastoupil do Výzkumného ústavu organických syntéz (VÚOS) v Rybitví. Už u maturity mu nabízeli členství v KSČ, podruhé na vysoké škole, potřetí v zaměstnání. Pokaždé odmítl. Třetím odmítnutím při prověrkách v roce 1958 mu hrozily pracovní postihy. Díky své odborné erudici však nakonec mohl zůstat. V roce 1961 se účastnil čtyřměsíčního vojenského cvičení u České Třebové, které bylo svoláno v souvislosti se stavbou Berlínské zdi. Práce v chemickém oboru ho velmi bavila. Za své profesní kariéry se podílel v Rybitví na vybudování špičkového provozu na výrobu organických pigmentů. Po sametové revoluci v r. 1989 zůstal ve výzkumném ústavu jako vedoucí oddělení, pracoval v laboratoři, přednášel na VŠCHT. Zažil také strmý pád chemického průmyslu v 90. letech, způsobený politickými změnami a odlišnou spotřebitelskou poptávkou. V roce 1996 odešel do důchodu a napsal publikaci o historii VÚOS Rybitví. V roce 2022 žil se svou manželkou v Pardubicích.
