Maria Machálková

* 1939

  • „Ti partyzáni byli drzí. Potom toho jednoho dokonce zavřeli, protože teta Jáchymová z Prahy měla dceru Ivu, ta měla kolem šestnácti sedmnácti. Přijela k nim na návštěvu a on [partyzán] se do ní zamiloval, ten jeden na koni. No jo, ale to bylo hrozný, on, že když si ho nevezme, tak že nás vyhodí do povětří. To si pamatuju. On si leh na kanape, spal a držel granát v ruce. To si pamatuju dodneška. Ale potom naštěstí nějakej velitel ho odvolal a musel odejít pryč, takže to dobře dopadlo. Ale s tím granátem, to si pamatuju, jak jsme leželi v posteli a on takhle před námi nás hlídal a držel granát v ruce.“

  • „S manželem jsme leželi. Bydleli jsme nahoře, babička dole. Najednou čtyři hodiny ráno, babička letí nahoru a: ,Děti, děti, jsme zabraný! Rusáci jsou tady.‘ A my, rozespalí: ,Co se stalo?‘ Ona poslouchala rádio, nevydržela dlouho spát. No, tak nám to říkala a v osm hodin ráno už nám jezdili před barákem. To bylo kousek od Prahy, už nám jezdily tanky pod oknama, my jsme na ně koukali jak blázni. Někdo na ně udělal [gestem] takhle. To si pamatuju dodnes, ten jeden voják tam seděl a takhle mu tekly slzy. Oni vůbec nevěděli, kde jsou. A potom bratr můj a manžel jim přestavovali ty ukazatele a snažili se tomu tak nějak zabránit.“

  • „Přišli za matkou, aby nějakýmu ruskýmu důstojníkovi nachystala lék, ale musela to před ním nejdřív vypít a on si to potom vzal. A pak ještě vím s vodkou. Přišli, že chtějí vodku, a můj bratr, který byl o tři roky starší, vzal konev a přinesl jim konev vody. A oni si mysleli, že si z nich dělá legraci.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 18.11.2021

    (audio)
    délka: 01:17:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Maminka měla pro všechny nachystanou injekci, kdyby pro nás přišli

Maria Machálková (50. léta)
Maria Machálková (50. léta)
zdroj: Archiv pamětnice

Maria Machálková, rozená Malinská, se narodila 25. března 1939 v Praze. Vyrůstala v obci Černouček na Litoměřicku, kde oba rodiče, Věra a Mikuláš Malinští, pracovali jako lékaři v soukromé ordinaci. Její strýcové byli protinacistickými odbojáři. Plukovníka Josefa Jáchyma – člena Obrany národa a legionáře první světové války – nacisté v roce 1943 popravili. Druhý strýc, plukovník Václav Sláma, strávil válečná léta v Londýně jako člen zpravodajského týmu, tzv. Moravcovy jedenáctky. V 50. letech poslali komunisté strýce Václava na dva roky do tábora nucených prací Všebořice a v rámci perzekucí rodina přišla o soukromou lékařskou ordinaci. Po maturitě (1956) se Maria živila jako sanitářka. Při práci si doplnila vzdělání a poté působila jako zdravotní sestra. Nejprve v Horních Beřkovicích na Litoměřicku, následně na psychiatrické klinice v brněnských Bohunicích. V Brně – kam se na přelomu 60. a 70. let přestěhovala se svým manželem Janem – žila i v době natáčení rozhovoru (2021).