Ve švýcarském Luzernu vedl soukromou malířskou školu
Stáhnout obrázek
Radoslav Kutra se narodil 13. března 1925 v Holicích u Olomouce. Otec byl dělníkem a matka si jako švadlena. Mladý Radoslav se zajímal o hokej a byl členem Sokola. Pokud jde o vztah k umění, nejvíce jej ovlivnil učitel výtvarné výchovy na měšťanské škole a profesor na středoškolské reálce. Po střední škole se Radoslav Kutra přihlásil na Akademii výtvarných umění a zamířil do Prahy. Před únorem 1948 se Kutra jakožto křesťanský konvertita často přel se zastánci komunistických idejí. Navštěvoval přednášky v klášteře dominikánů, nebo docházel za spisovatelem Jaroslavem Durychem. Společenské postoje se mu vymstily po únoru 1948, kdy byl na základě politických prověrek z akademie vyloučen. Vrátil se do Olomouce, kde se příležitostně živil drobnou výtvarnou prací až do odchodu na vojnu. Brzy byl coby „nespolehlivý jedinec“ převelen k Pomocným technickým praporům (PTP; 1950-1952). Když v jednom z táborů vypukla epidemie žloutenky, byl Radoslav Kutra omylem označen za jednoho z pacientů. Na základě toho byl přesunut k pozemním stavbám a následně propuštěn na svobodu. Po návratu domů nastoupil do podniku Sigma Lutín. Stal se členem Svazu výtvarných umělců, takže mohl tvořit na volné noze. Radoslav Kutra udržoval kontakty i s hlavním městem a zde se i proslavil. Stalo se tak vystavením kontroverzního obrazu s názvem Mateřství. Malba byla jedním z kritiků označena z formalistickou. V roce 1968 byl přijat coby učitel na střední uměleckoprůmyslovou školu, a proto část své činnosti přesunul do Uherského Hradiště. Tam jej zastihly události srpna 1968. Rozhodl se pro emigraci do Švýcarska, kam odcestoval se dvěma syny z prvního manželství, s druhou manželkou a dcerou. Ve Švýcarsku byla R. Kutrovi uspořádána velká výstava ve městě Solothurn Po ochladnutí nadšení vůči uprchlíkům z Československa, se musel tvrdě snažit o zařazení do místní výtvarné obce. Rozhodl se pro samostatnou činnost a založil soukromou malířskou školu Kunstseminar, s níž časem přesídlil do města Lucern. Synové se záhy po příjezdu do Švýcarska rozhodli k návratu do vlasti. V emigraci zůstal se svou dcerou. V 80. letech se mu podařilo získat švýcarské občanství, čímž ovšem ztratil občanství československé. To znovu získal po roce 1989. Ke konci 80. let již mohl navštěvovat příbuzné v rodné vlasti. Po pádu komunistického režimu dostal Radoslav Kutra nabídku na pedagogické působení v Brně. Tam také na FAVU v polovině 90. let působil. Brzy se ale nadobro vrátil do Švýcarska, kde nadále vedl Kunstseminar. Radoslav Kutra žil v Lucernu a vedl kurzy malování. Tam také 19. ledna 2020 zemřel.
