Zdeňka Kurková

„To byl nádhernej tábor, kterej jsme ovšem asi dva dny předtím musely sbalit narychlo, protože přes Slovensko přicházeli banderovci, což byly oddíly toho Bandery... Oni táhli z Polska a chtěli se dostat do americké zóny. To byli Rusové, kteří bojovali s Němcema. Takže ti utíkali, takže dokonce i naše vojsko tam někde proti nim zasahovalo, čili nás narychlo sbalili, dokonce myslím i dobytčákem jsme odjely.“

„To byl tábor takovej trochu legrační, protože naše vedoucí usoudila, že jsme za vodou a pod velkým kopcem, takže nás nikdo nebude obtěžovat, takže se skoro nehlídalo. A teďka jsme zjistily, že se nám ztrácejí ešusy, který byly navěšený u kuchyně na těch kůlech, že? A ty se nám ztrácely. A pořád jsme nevěděly kam. A potom jsme zjistily, že kus, asi dva kilometry od nás, je chlapecký oddíl, to byli hoši z Bratislavy, a oni nám chodili krást ty ešusy a pořád se divili, že se tomu nedivíme nebo nic nehlídáme, a potom nás teda pozvali a byl nějakej potom meeting, že se tam hrál volejbal s nima a takový ty hry, a ty ešusy nám potom vrátili.“