Jarmila Kubrychtová

* 1925  

  • „Přijeli, bylo půl jedné. Jeden civil, jeden v uniformě. Asi tři chlapi a jeden šofér se mnou jeli. Jeli jsme do Pečkárny (pozn.: Petschkův palác, pražské sídlo gestapa). Tam jsme čekali. Už si nepamatuji, jak dlouho. Asi se radili, co se mnou udělají. Protože sedmnáct let, to znamenalo popravu. Od patnácti let. Tak se tam asi radili, něco mu ukázal a jeli jsme tam (na Jenerálku).“

  • Celé nahrávky
  • 2

    Hostomice, u pamětníka, 03.07.2011

    (audio)
    délka: 54:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Díky za krásné dětství, bylo ale krátké

Dobová fotografie paní Kubrychtové
Dobová fotografie paní Kubrychtové
zdroj: Archiv pamětnice

Jarmila Kubrychtová, rozená Bradáčová, se narodila 6. října 1925 v Hostomicích. Ve stejném městě se seznámili její rodiče. Otec pocházel z Vysočiny, ale do Hostomic se přestěhoval, aby se zde vyučil krejčím. Celá rodina se poté několikrát stěhovala, až nakonec skončila v Praze na Vinohradech. Rodiče pamětnice se znali s dalšími rodinami, které se zapojily do pomoci parašutistům. Kontakty pocházely především z Červeného kříže. Samotní Bradáčovi čtrnáct dní ukrývali parašutistu Opálku. Jarmila Kubrychtová o všem věděla. Již před útokem na parašutisty ukryté v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje otec tušil nebezpečí. Pamětnice proto raději odjela do Hostomic a unikla zatčení rodiny Bradáčových gestapem 22. června 1942. Nadále zůstávala v Hostomicích a poté se dále učila na kadeřnici u tety v Praze-Podolí. Noví nájemníci pražského bytu z fotografií poznali, že Bradáčovi měli dítě. Gestapo tedy začalo pamětnici hledat a nakonec ji zadrželo v listopadu 1942. Byla internována společně s dalšími dětmi českých odbojářů nejprve na zámečku Jenerálka v Praze a poté ve Svatobořicích na jižní Moravě. Měla štěstí, že nešla rovnou na popravu, protože jí bylo sedmnáct let a zpravidla děti starší patnácti let takový osud čekal. Mezi dětmi měla za úkol starat se o mladší. Až po válce se dozvěděla celý osud svých rodičů. Vyučila se kadeřnicí u tety. V roce 1948 se provdala znovu do Hostomic, ve kterých dodnes žije.