Prof. Ing., CSc. Jiří Kryštůfek

* 1933  

  • "Rusové byli velmi dobře přijati a nadšeně vítáni. Bohužel, objevily se některé excesy s divokými vojáky, které byly způsobeny pod vlivem alkoholu, vodka byla všudypřítomná. Omlouvalo se, že jsou to zkrátka vojáci. To bylo v těch prvních týdnech, kdy nebyla známa ta politická stránka věci. Ten pozdější pohled, že nám přinesli další diktaturu. Tenkrát nikdo nevnímal, že nám přinášejí další totalitu. To bylo naprosto nepřítomné. Možná jen intelektuálové, kteří znali SSSR nebo tam pracovali, to věděli a znali tamější poměry a předválečné napětí. Ale ti o tom moc nehovořili. V době osvobození to působilo jako pomlouvačné. Je až překvapivé, jak národ chtěl vidět ty osvoboditele jako ideální. A objevily se i u těch starších lidí takové ty představy. Ruský bohatýr, kozácké pluky nás přijdou osvobodit. Až se napije kozácký kůň z Vltavy, potom bude pokoj."

  • "Ano, na přímou otázku, nelze říci NE. Ke konci roku 1967 byla radostná atmosféra. Byla tady taková parta snaživých mladých komunistů, která chtěla postupovat silně reformně. Tehdejší vývoj vůbec nenaznačoval tu slabost SSSR. Bude potřebovat zaujímat nějaký vývojový trend podobně jako v Jugoslávii. Mě získali do strany a nebude to ani rok. Neměl nikdy žádnou funkci. Proběhlo to pražské jaro, kterého jsem se živě účastnil, nikoliv však ve funkcích, a katedra, na které jsem pracoval, získala pečeť hnízda kontrarevoluce."

  • "Takže psychický teror byl značný. Rodiče nespali a podepsali dobrovolný prodej. Otec nebyl sám, podepsalo asi 20 dalších soukeníků. S tím souvisel právní problém, nedalo se nijak dohledat, že to bylo nucené a nešlo to zvrátit. Je třeba zdůraznit, že to bylo nucené a prodej byl nevýhodný, odhady nízké. Suma i přes nevýhodnost byla relativně vysoká. Vezme-li se v úvahu, že platil státní podnik soukromníkovi označenému tehdy jako "buržoazní element". To si režim pojistil tím, že to bylo převedeno na vázané vklady u bank. Dotyčný mohl disponovat pouze omezenou částí peněz. Pokud to byl jeden milion korun, tak ročně mohl manipulovat částkou zhruba 20 000 korun. To nebyla velká částka. V měnové reformě v roce 1953 tyto vklady pak byly zrušeny a úplně propadly."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Liberec, 23.09.2019

    (audio)
    délka: 02:18:17
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tenkrát nikdo nevnímal, že naši osvoboditelé k nám přinášejí jen další totalitu

Jiří Kryštůfek se narodil 18. září 1933 v Humpolci. Pochází z chudé rodiny. Matka byla švadlena, otec textilní odborník, který později vlastnil malou soukenickou živnost. Jiří nastoupil do školy 1. září 1939. V roce 1943 složil zkoušky na osmileté gymnázium v Humpolci. Vzpomíná na osvobození Humpolce Rudou armádou v květnu roku 1945. Rodiče byli nuceni pod politickým tlakem v roce 1950 svou živnost odprodat. Jiří Kryštůfek měl problémy s připuštěním k maturitě kvůli tomu, že pocházel z živnostenské rodiny. Maturitu nakonec složil v roce 1951. Šťastnou shodou okolností pak vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a Pardubicích, obor textilní chemie. Roku 1960 nastoupil na místo odborného asistenta na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci. působil na katedře textilní chemie. V roce 1970 ho kvůli postojům během roku 1968 z vysoké školy propustili. Obtížně sháněl zaměstnání ve svém oboru. Nakonec našel uplatnění ve Státním výzkumném ústavu textilním v Liberci. Zpět na svou bývalou katedru se vrátil v roce 1990. Konečně měl možnost obhájit svou kandidátskou práci, následně se habilitoval jako docent a jmenovali ho i vysokoškolským profesorem. Žije v Liberci a publikoval vzpomínkovou knihu o svém dětství a mládí v Humpolci.