Jarmila Krupková

* 1931

  • „A vím, že tam nahnali lidi z fabrik a šli tam naši, co byli zavření. A teď se ozvalo mezi lidmi: ‚Už je vedou, už je vedou!‘ Do mě vjel vztek, víte, a já jsem si stoupla, vykřikla jsem: ‚Že se nestydíte, pást se na cizí bolesti!‘ Ale ani jeden mi neodpověděl, všecko to ztichlo. A já jsem tam byla… já.“

  • „Heydricha zabili a potom se mstili na Češích, na lidech. Každý večer hlásili, kdo byl ten den popravený. Každý poslouchal, každý někoho měl v Praze nebo okolo. No, a tak řekli: ,Doktor Josef Štěpanovský, vrchní ředitel Výsadní obilní společnosti.‘ A maminka vykřikla: ,Jé, náš Pepa!‘ No a ten byl popravený právě v tom dvaačtyřicátém.“

  • „To si pamatuji, chodila jsem čtrnáct dní do školy v sedmatřicátém, a zemřel Masaryk. Pan řídící vzal štafle, vylezl na ně, sundal fotografii, co tam byl Masaryk. Přes roh dal černou pásku a zase to tam pověsil. Pak jsme se postavili a zpívali jsme Tatíčku starý náš. A to byl první dojem, když jsem začala chodit do školy těch čtrnáct dní, protože to akorát zemřel.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Louny, 13.01.2023

    (audio)
    délka: 02:03:16
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Louny, 17.08.2023

    (audio)
    délka: 02:02:46
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Ústecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ani zlovůle režimu rodiny sedláků nezničila

Na rekreaci v Janských Lázních, 1953
Na rekreaci v Janských Lázních, 1953
zdroj: Archiv pamětníka

Jarmila Krupková se narodila 26. ledna 1931. Vyrůstala na statku v Solopyskách, který její rodina budovala po generace. Vzhledem k velikosti statku se u nich za druhé světové války ubytovalo hned několik armádních jednotek a skupin obyvatelstva. Na počátku to byl štáb československé armády, koncem války Němci prchající před frontou, tzv. národní hosté, roku 1945 zde přenocovala Rudá armáda, po válce byli na statek umístěni Němci čekající na odsun. Při kolektivizaci došlo ke znárodnění poloviny statku a otec skončil na půl roku ve vězení. Druhou polovinu hospodářství dala maminka do družstva dobrovolně, takže mohla rodina na statku nadále zůstat bydlet. Roku 1955 se pamětnice provdala na statek do Telec. Když byla roku 1957 v osmém měsíci těhotenství, statek byl znárodněn, tchán se švagrem skončili ve vězení a manžela poslali na práci do dolů. Do roku 1968 žila rodina na samotě Gisela u Duchcova, poté se přestěhovali do Loun. Jarmila Krupková se vyučila prodavačkou a pracovala jako vedoucí prodejny s dětskou obuví. Byla také aktivní sokolkou – cvičila až do 86 let, účastnila se sletů a působila i jako vzdělavatelka Sokola. V roce 2023 žila v Lounech.