„Když jsem byl na Středním východě, dole v Palestině, tak mám krásnou historku: o Vánocích jsme jeli do Betléma podívat se na půlnoční. Byli tam Židé, Arabové a my. Já jsem to nerozeznával. Na každého jsem se díval jako na člověka. Bylo mi jedno, jaké je národnosti.“
„Potom jsem vojákoval v různých městech v Čechách, na Slovensku i na Moravě. V roce 1939 jsem opustil republiku přes Slovensko a Maďarsko. V Maďarsku jsem byl zavřený půl roku. Přes Jugoslávii jsem se pak dostal na Střední východ. Tam jsem se účastnil bojů u Tobruku. Pak jsem byl přijat do Anglie. Tam jsem se dostal až 2. ledna.“
„Zúčastnil jsem se všech možných letů. O Vánocích v roce 1941 nebo 1492 jsem se zúčastnil akce, kdy startovala čtyři letadla. Vrátil jsem se akorát já, ti ostatní padli. Měl jsem štěstí, že jsem se z toho vždycky vymotal. Kromě těch bas. Ale venku jsem neměl žádný problém, až potom, v tom osmačtyřicátém roce.“
„Tehdy nás pozavírali fůru, v osmačtyřicátém roce. Ačkoli jsem nikdy nic proti nikomu nedělal. Ale nebyl jsem partajník, tak mě pro jistotu taky zavřeli. Dlouho jsem tam nebyl. Pak mě vytáhli, degradovali mě a dělal jsem šoféra na stavbě.“
„V Palestině jsme jeli o Vánocích do Betléma, podívat se na půlnoční mši. Byli tam Židé, Arabové a my - křesťané. Já jsem to nerozeznával. Na každého jsem se díval jako na člověka. Bylo mi jedno, jakého je vyznání.“
Bohumír Krézek se narodil 23. 11. 1914 v Hrušovanech u Brna. Studoval klasické gymnázium v Brně. Po maturitě krátce pracoval, pak odešel na vojnu. Na Podkarpatské Rusi studoval vojenskou školu. Na podzim roku 1939 se přes Slovensko dostal do Maďarska, kde byl zadržen a půl roku vězněn. V červnu 1940 odešel do Palestiny a stal se příslušníkem 11. čs. pěšího praporu - Východního. Jednadvacátého října 1941 byl převelen do Tobruku. V lednu 1942 se přihlásil k Náhradnímu tělesu čs. letectva ve Velké Británii. Další letecký výcvik prodělal v Kanadě, kde v prosinci 1943 přešel k 10. kanadské bombardovací a průzkumné peruti. Počátkem roku 1945 byl přeložen k 311. čs. bombardovací peruti, odtud do Velké Británie. Do Československa přiletěl poprvé 15. 8. 1945. K 1. 12. 1948 byl propuštěn z armády a vězněn. Plně rehabilitován byl až v květnu 1990 a následně byl povýšen na plukovníka letectva ve výslužbě.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
