Každý má nějaký osud, ale dost záleží na povaze člověka
Stáhnout obrázek
Vlasta Křenková, rozená Holá, se narodila 30. dubna 1922 v Praze. Byla vychována ve vlasteneckém duchu první republiky. Značný vliv na ni měl otec, který byl italským legionářem. Rodina bydlela v centru Prahy, kde také Vlasta navštěvovala obecnou školu a později gymnázium v Dušní ulici. Časem se ve společnosti více vyhrocovala averze vůči Němcům, až rapidně vzrostla po událostech v roce 1938 a 1939. Vlasta se na začátku války do odboje nezapojila. Aktivní byl její tatínek, ona sama se na odboji podílela poté, co ji o to požádal otec jejího kamaráda. Roznášela po celé Praze balíčky s časopisem V boj. Po roce a půl zatkli Němci jádro vydavatelů, to znamenalo konec roznáškové činnosti. Na konci války pracovala v laboratořích na zkoušení semen, toto místo jí sehnala matka, aby ji uchránila před hrozícím odvodem na práci do říše. Ve dnech Pražského povstání pomáhala jako zdravotní sestra, dokázala hrdinně do improvizované ošetřovny odvléct postřeleného povstalce. Po válce začala studovat dějiny umění, ale po dvou semestrech se vdala a i kvůli špatnému kádrovému posudku museli manželé změnit bydliště. Žili v Levíně na Litoměřicku, zanedlouho však znovu odešli do Prahy, hlavně kvůli kontrolám SNB, které na ně posílal ziskuchtivý nájemce. S manželem se rozvedla a šťastnou náhodou dostala pracovní místo v památkové péči. Poté se znovu vdala a odstěhovala se do Frenštátu pod Radhoštěm. Vystudovala pedagogiku a začala učit na místní průmyslovce český jazyk a dějepis. Po smrti manžela se znovu vrátila do Prahy.
