„Když jsme jako mladiství vyšli z kriminálu, nebyli jsme ničím - žádná maturita, nevyučení, nic. Museli jsme začínat od nuly...“

Stáhnout obrázek
Jiří Kopřiva se jako sextán Státního reálného gymnázia v Litomyšli účastnil studentského bojkotu generální stávky odborů 24. února 1948. V průběhu let 1948 a 1949 se scházel se svým protikomunisticky smýšlejícím kamarádem a synem zemědělce Miroslavem Matějkou v restauraci Na Hrádku, kde diskutovali o možnostech odporu proti režimu. Na jaře roku 1949 se naskytla příležitost, když jejich spolužák z gymnázia Míla Kohout sepsal leták nazvaný Kolegové a kolegyně, ve kterém protestoval proti politice Československého svazu mládeže a nátlaku, který svaz vykonával na skautskou organizaci Junák. Kopřiva se k iniciativě připojil a zúčastnil se několika schůzek. Studentská skupina nazvaná Hvězda byla ovšem záhy rozbita, stalo se tak po jednom nesouvisejícím incidentu v červnu roku 1949, kdy dva studenti průmyslové školy roztrhali na gymnáziu podobizny dělnického prezidenta Gottwalda a sovětského vůdce J. V. Stalina. Rozeběhlo se vyšetřování, v jehož průběhu bylo zjištěno, že se mezi studenty šíří iniciativa zaměřená proti ČSM. Autor letáku Kolegové a kolegyně byl zatčen a vyšetřován. Pro jeho přátele si StB chodila potom v průběhu roku 1949 a výslechy pokračovaly i přes jaro a léto 1950. Jiří Kopřiva, jehož schůzky s Miroslavem Matějkou a obsah jejich diskusí prozradil jejich společný kamarád, byl prozatím vyšetřován na svobodě. V pozadí se StB mezitím podařilo zkonstruovat mimořádně složitý politický proces, do jehož čela byl zařazen rektor piaristické koleje v Litomyšli a gymnaziální profesor František Ambrož Stříteský. Ve dnech 9. až 11. 10. 1950 v něm bylo 25 lidí (z toho devět gymnaziálních studentů) odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody. Jiří Kopřiva byl odsouzen za velezradu na dva roky odnětí svobody, které si cele odpykal v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku.