Ing. Alexej Kelin

* 1942

  • „Přišel k otci do ordinace nejbohatší sedlák v Želivě, pan Pokorný, a říkal: ‚Tak doktore, já asi budu volit ty komunisty.‘ Otec mu říká: ‚Proč ty zrovna komunisty?‘ ‚No, protože oni mají perfektní program, oni budou dělit velkostatky a tady ten klášterní velkostatek je strašlivě velkej a já bych si potřeboval něco přikoupit.‘ Otec mu říkal: ‚Vždyť máš polí tolik, že na to nestíháš sehnat čeledíny o žních‘ a on, že: ‚Jo, polí mám dost, ale louček mám málo, já potřebuju loučky nějaký.‘ Otec mu říkal: ‚Uvědomuješ si, že ty loučky si možná i koupíš, ale ty pole ti seberou a půjdou do kolchozu?‘ A on se strašně smál, že: ‚To je možný v tom vašem ruským blbákově, to u nás, kdepak... vždyť my na tomhle gruntu sedíme tři sta let, máme selskou jízdu, budeme sedlat.‘ A otec mu říká: ‚I s těma tvejma umělejma zubama ti to seberou, když říkáš, že to budeš držet zubama nehtama, a ještě rád jim to dáš sám.‘ Naprosté nepochopení, rozešli se a po pár letech ten člověk přišel znova do ordinace a měl nemoc z ozáření, protože měl za sebou Jáchymov.“

  • „Tak jsem vylez, pitomec, v kravatě a saku z toho transportéru, tam shromážděný dav a já říkám: ‚Dobrý den, prosím vás pěkně, kde je tady pošta? Potřebuju si zavolat.‘ No tak to zahučelo: ‚Ty svině kolaborantská!‘ A už lítaly dlažební kostky.“

  • „Já jsem byl samozřejmě pokřtěn jako pravoslavný, v té době, ale ti pravoslavní kněží, kteří tady byli, to byly skvělé, silné osobnosti. Právě proto, že měli za sebou občanskou válku, všechny ty hrůzy, to byli lidé, kteří šířili křesťanství podle jeho zásad, ne podle vnější formy, to znamená soucit, podporu... tady byl skvělý kněz, který vlastně oddával i moje rodiče v Mikulášském chrámu na Staroměstském náměstí. Ten žil velice chudě, měl jednu postel, kuchyňku a kumbál, a když přijel někdo, kdo na tom byl velice špatně, tak tyhle ty lidi pustil do té své postele a sám si ustlal u sporáku v tý kuchyňce na zemi. To byla hlava pravoslavné církve v českých zemích.“

  • „Když přišli za otcem, že se chystá povstání proti bolševikům a že zoufale potřebují odborníky k velení dělostřeleckých baterií, tak on prohlásil, že už válčit nebude, že to je ještě navíc bratrovražedná válka, která k ničemu dobrému nevede, no a ten děd, který ho tak vychovával k té slušnosti a k tomu odporu k veškerému válčení, mu říká: ‚Ale tohle je strašný zlo, tomu se přece musíš bránit, když se nebudeme bránit, tak s tím souhlasíš, tak seš vinen.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, Zbraslav, Eye Direct, 13.11.2014

    (audio)
    délka: 01:45:40
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Člověk by se měl v každé situaci rozhodovat tak, aby si sám sebe nepřestal vážit

Alexej Kelin
Alexej Kelin
zdroj: Natáčení Eye Direct

Alexej Kelin se narodil 5. září 1942 v Pelhřimově, matce Olze (rozené Dubové), české emigrantce narozené na Ukrajině, a Nikolaji Kelinovi, potomkovi donských kozáků. Jeho otec bojoval v občanské válce na straně bílých, byl vybrán v rámci tzv. Masarykovy ruské pomocné akce, vystudoval LF UK, pracoval jako lékař v Hradci Králové, Hořepníku a Želivě poblíž Pelhřimova. Alexej Kelin vystudoval elektrotechnickou fakultu, pracoval ve Výzkumném ústavu telekomunikací a je spoluautorem několika patentů. Jeho bratr v roce 1968 emigroval do Německa, Alexej Kelin se z dočasné emigrace vrátil kvůli rodičům. S pomocí v Německu založené NTS (Narodno-trudovoj sojuz) pomáhal pašovat tiskoviny do SSSR. Po roce 1968 byl pod dohledem StB. Pracoval jako požární technik a po roce 1989 jako personální ředitel v Českých radiokomunikacích. V druhé polovině 90. let byl předsedou Rady vlády pro národnostní menšiny. Je spoluautorem Dějin Ruska 20. století (v roce 2014 vydalo nakladatelství Argo).