Petr Kautský

* 1948

  • "Jak na Vás působila osobnost Jana Pavla II.?" - "Fantasticky. Já nejsem, jsem křtěný, ale nejsem praktikující katolík, ale tam to bylo krátké setkání, ale potom, když byl poprvé tady, tak to jsem vlastně tři dny mu byl stále po boku. Prostě to se tlumočilo, když jezdil i po republice, a to jsem si říkal, ještě pár dní a měl by mě. Měl nesmírné charisma." - "Když sem přijel, tak to byl devadesátý?" - "Já myslím, že to byl devadesátý, protože když poprvé jel pan prezident Havel dolů, tak ho jel právě pozvat. To bylo v devadesátém na jaře, tak nevím, jestli on přijel, teď nemám záznamy, ale jestli hned v tom devadesátém nebo jednadevadesátém, ale myslím, že to byl ten devadesátý."

  • "Tak tam jsme byli asi pět dní. Prakticky po celou dobu okupace, než přijela naše delegace po podpisu protokolů z Moskvy a celé tohle vysílání muselo být zrušeno, nejenom to české, ale všechny tyhle vysílačky. A byli jsme tam, střídali se lidi ve dne v noci, to běželo furt. A ve vrátnici měli pohotovost vrátní, protože občas se blížil, tank tam nejel, ale obrněný vůz ruský. To bylo nebezpečí, protože se stále nevědělo, zda nás nechytnou, to vysílání, protože to šlo odtamtud někam, myslím do toho Tehova zrovna kabelem a něco vzduchem. Tak byla v plotě díra a bylo to domluvené se sousedy, se sousedním domem, takže několikrát, když byl poplach, že se něco blíží, tak jsme tam proběhli tím plotem a schovali se u nich ve sklepě. Auto přejelo a zase jsme se vrátili. K ničemu nedošlo nikdy."

  • "21. srpna ráno randál, letadla, tak mě táta brzy ráno vzbudil, aby mi řekl, co se děje. Tak jsem jel hned do rádia, do redakce. Tam jsme se všichni sešli, zírali jsme z balkonu, to bylo v druhém patře, tam je balkon, co se děje dole. Tam už byly davy a najížděly tam tanky. Pak tam prošli redakcí, zatím nám nic neříkali, vojáci, takový ucha to byli. Přeřezali všechny dráty od telefonů, abychom nemohli telefonovat. To jsem si říkal, že kdyby to bylo teď, tak by těch kabelů, tam bylo všude víc. Tenkrát tam byl jediný kabel od telefonu a od rozhlasu po drátě. Tak jsme nevěděli, co se děje, a potom, to bylo asi kolem desáté hodiny, už tam přišli se samopaly a vyhnali nás ven. Nebylo to tak dramatické, jako v Mádlově vynikajícím filmu Vlny, protože tam to byla ta česká redakce, tam to bylo něco jiného. Ale nás vytlačili ven a šli jsme. Tak jsem šel domů a druhý den mi volal kolega z redakce a říkal: ‚Petře, přijď do vily,‘ a neřekl nic jiného. Tak jsem pochopil, šel jsem tam a tam už běželo vysílání zahraničního Rádia Praha a v kontinuálním vysílání se střídalo po deseti minutách angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština a ruština. A u Italů tam chodil dálnopis, zprávy poslouchali taky v rádiu a psali ty jednotlivé zprávy. Ital to tam šel vždy číst, když přišla jeho chvíle."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.06.2025

    (audio)
    délka: 01:28:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Pamětníci Prahy 4 vyprávějí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Po okupaci jsme ilegálně vysílali do celé Evropy

Petr Kautský během natáčení, 2025
Petr Kautský během natáčení, 2025
zdroj: Archiv Post Bellum

Petr Kautský se narodil 10. ledna 1948 v Praze do rodiny překladatele a scénáristy Oldřicha Kautského. Již od dětství se ho otec snažil vést k zájmu o cizí jazyky, kterých sám ovládal celkem pět. Petr Kautský si tak již v dětství oblíbil italštinu a měl zájem o Itálii obecně. Jeho otec podnikl roční cestu po této zemi po druhé světové válce, aby pod hlavičkou organizace UNESCO udělal šetření o tamních filmových poměrech. Pamětník se po absolvování středně všeobecné vzdělávací školy (gymnázia) přihlásil na FAMU obor režie, kam ale přijat nebyl. V roce 1968 proto nastoupil do Československého rozhlasu, kde jako administrativní pracovník pracoval v zahraničním vysílání italské sekce na detašovaném pracovišti v Nuslích. Odtud také hned po okupaci v srpnu 1968 i s dalšími zaměstnanci začal ilegálně vysílat do celé Evropy zprávy o situaci v Československu. Toto vysílání trvalo pouze do podepsaní Moskevského protokolu. Petr Kautský zůstal nadále v Československém rozhlase, kde pracoval v italské redakci zahraničního vysílání Čs. rozhlasu „Radio Praga“. Od roku 1977 pracoval na volné noze jako tlumočník a překladatel. Jako tlumočník se účastnil i vládní výpravy do Říma při příležitosti svatořečení sv. Anežky České. Sametovou revoluci prožil v Praze. Po pádu režimu se stal tlumočníkem z italštiny prezidentu Václavu Havlovi a v roce 1990 působil jako tlumočník papeži Janu Pavlu II. při jeho cestě po Československu. V době natáčení (2025) žil Petr Kautský v Praze a nadále se věnoval tlumočení. Zároveň působil jako tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů a šéfredaktor časopisu ToP (Tlumočení – překlad).